Dvoumetrový Perkův dalekohled úspěšně slouží už 55 let

Dalekohled provozuje Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově od 23. srpna 1967. Od roku 2012 nese tento optický astronomický přístroj jméno docenta Luboše Perka (1919-2020), který byl duchovním otcem přístroje a vedoucím vědecké části projektu.

Teleskop zkonstruovala a vyrobila německá firma Carl Zeiss Jena a jeho hlavním inženýrem byl Alfred Jensch (1912-2000).

Tento zrcadlový dalekohled na tzv. německé montáži má průměr objektivu dva metry, hmotnost všech otáčejících se částí včetně protizávaží pak 83 tun. Jde o největší dalekohled v Česku - toto tvrzení stále je, ale zároveň i není pravdivé.

Letos totiž byly na observatoři v Ondřejově instalovány zobrazovací Čerenkovské (či Čerenkovovy) teleskopy vysokoenergetického záření gama, a to aparáty s označením SST-1M. Čerenkovův teleskop sleduje tzv. Čerenkovovo záření vznikající v atmosféře ze spršky sekundárních částic.

„Tento (Perkův) největší ‚klasický‘ dalekohled na Ondřejovské hvězdárně tak dnes doplňují přístroje s ještě větším průměrem - dva čtyřmetrové Čerenkovské teleskopy, které sledují záření vznikající v zemské atmosféře,“ upřesnil Suchan pro Novinky s tím, že ta nová zařízení tedy mají větší - čtyřmetrové - zrcadlo, avšak nejsou to vlastně dalekohledy v pravém slova smyslu, protože právě snímají sběrnou plochou záření v atmosféře Země, nikoli samotná tělesa.

Během 55 let prošel Perkův dalekohled postupným vývojem a modernizací svého ovládání i připojených astronomických přístrojů. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982-1987, 1996-1998, 2007). V současnosti je řízení dalekohledu propojeno s ovládáním spektrografu a je plně automatické.

Roku 2018 byl přestaven optický systém dalekohledu: místo pomocných zrcadel byla instalována optická vlákna. Účinnost dalekohledu se tím zvýšila až o 60 procent. Projekt zaštiťovalo centrum TOPTEC z Turnova - součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Do primárního ohniska byla nově instalována CCD kamera pro přímé zobrazení a fotometrii.

Změnu konfigurace přístrojů - vláknových spektrografů a fotometrické kamery - již tedy lze provést během jedné minuty.

Dalekohled se používá k pozorování hvězd, resp. přesněji k měření spekter hvězd, dále k pozorování eruptivních hvězd a exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu).

Letos např. vědci z ondřejovského Astronomického ústavu potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet podobných Jupiteru a Saturnu, které jsou na povrchu velmi horké. Všechny čtyři oběhnou své hvězdy za několik dní. Jedna z hvězd je ve stadiu červeného obra, dvě jsou mladé a ta zbývající se podobá našemu Slunci.

Touto prací se ondřejovský dalekohled zapojuje do americké mise TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Spolu s dalšími observatořemi na severní polokouli se Perkův dalekohled se spektrografem OES zaměřil na dané objekty.