Článek
„Tato disproporce do značné míry vymizí, vyčleníme-li ze statistiky žáky s lehčími poruchami učení a chování,” uvedla Lucie Plešková z OSF. V regionech, kde je vysoký podíl například romského etnika, je klíčovou otázkou integrace dětí s lehkým mentálním postižením, kterých je tam statisticky více než v jiných regionech, uvedla. Právě integrace dětí s touto diagnózou je podle odborníků nejobtížnější.
Zároveň s nárůstem počtu dětí se SVP v běžných základních školách klesl mezi roky 2012 a 2015 o 21 také počet základních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Financování se má sjednotit
Kraje podle studie financují vzdělávání žáků se SVP různými způsoby, proto nejsou vynaložené objemy peněz mezi sebou porovnatelné. „Nelze zaručit, že dítěti, které dochází do stejného typu školy a má stejné speciální potřeby, se také dostane stejné péče,” řekla Plešková. Připravovaná novela školského zákona by měla financování sjednotit.
Studie analyzovala vývoj a politiku inkluzivního vzdělávání ve všech krajích v letech 2012 až 2016. Mezi jednotlivými kraji porovnává proměny počtu a skladby žáků, pedagogů a asistentů pedagoga a financování inkluzivního vzdělávání z regionálního rozpočtu.
V mezinárodním kontextu je v Česku počet žáků se SVP na 100 žáků čtvrtý nejvyšší v Evropě. Třetí nejvyšší je podíl dětí, které se vzdělávají ve speciálních školách.
Společné neboli inkluzivní vzdělávání je v posledních měsících bouřlivě diskutovaným tématem. V souvislosti se spuštěním novely školského zákona, která má především změnit způsob financování podpory pro tyto žáky, se objevují obavy z nedostatku peněz, nepřipravenosti škol i učitelů a negativního vlivu na kvalitu vzdělávání v běžných školách.
Novelu kvůli inkluzi vetoval prezident Miloš Zeman. O dramatické změny však jít nemá, z praktických škol zatím přejde zhruba dvě stě dětí. [celá zpráva]
