Dvě třetiny lidí by změnily své povolání

Ve stávající práci zaměstnancům nejvíc vadí neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení nebo stereotyp. Šestašedesát procent zaměstnanců navíc pracuje v úplně jiném nebo pouze příbuzném oboru, než jaký vystudovali, a na jeho změnu se už neodvažují.

Podle průzkumu, který pro Národní soustavu kvalifikací zpracovala společnost IPSOS, je v České republice pouhá třetina (35 %) zaměstnanců spokojena se svým zaměstnáním. Pracovníky v 43 procentech případů trápí malé platy, čtvrtině (25 %) vadí mizivé vyhlídky kariérního vzestupu a 18 procent si stěžuje na monotónnost zaměstnání.

Celorepublikový průzkum, prováděný na 1500 respondentech, ukázal, že dva ze tří českých zaměstnanců by kvůli lepším pracovním podmínkám či spokojenosti změnili zaměstnání. Dvacet procent lidí by měnilo ve stávajícím oboru a čtyřiačtyřicet procent by dnes klidně volilo i úplně jiný profesní obor, než kterému se věnují. Změnit profesi na tu, po které je u firem větší poptávka, přitom dnes není díky profesním kvalifikacím neřešitelný problém.

„Na profesní změně láká lidi vidina lepšího finančního ohodnocení a práce v oboru, který by je bavil,“ říká hlavní manažer projektu Národní soustava kvalifikací Ivo Jupa a dodává, že od vytoužené změny zájemce často odrazují překážky, které lze snadno překonat.

„Dvě pětiny (39 procent) se bojí, že by ve svém regionu jinou práci nenašli, 37 procent odrazuje dočasná ztráta příjmů a 22 lidí ze sta si říká, že nemá pro jinou práci kvalifikaci,“ shrnuje Jupa.

Úřad práce ČR sice k lednu 2015 registroval téměř 70 tisíc volných pracovních míst, ale často v oborech vyžadujících od uchazečů odbornou kvalifikaci. Průzkum současně ukázal, že zhruba 66 procent lidí v České republice pracuje v jiném nebo pouze příbuzném oboru, než který vystudovali, a nemá tak osvědčení o tom, co skutečně umí a co je živí.

Ať už chce uchazeč dovednosti získat, nebo je potřebuje jen formálně doložit, přichází na řadu právě Národní soustava kvalifikací. Ta totiž umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic.

Že má dotyčný člověk požadované znalosti a dovednosti, potvrdí složením takzvané kvalifikační zkoušky. Jakým způsobem těchto znalostí dosáhl, zkoušející už nezkoumá.

„Mohl navštěvovat rekvalifikační kurz nebo se to klidně naučit sám, důležité je prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“ vysvětluje Ivo Jupa a dodává: „Chceme pomoci lidem, kteří usilují o nové profesní cíle. Získané osvědčení jim jejich cestu usnadní.“

Uchazeči z řad nezaměstnaných navíc mají šanci, že pokud absolvují rekvalifikační kurz a poté úspěšně složí závěrečnou zkoušku, náklady spojené s rekvalifikací plně uhradí úřad práce. Osvědčení o získané kvalifikaci má pak celorepublikovou platnost, třeba jako výuční list, a uznávají ho i nejvýznamnější zaměstnavatelé. Patří mezi ně i světoznámá sklářská firma Moser.

„Pokud přijde uchazeč s osvědčením o profesní kvalifikaci sklář a brusič skla, tak jej v podstatě ihned bereme. Takový člověk je pro nás totiž zárukou, že ovládá potřebné znalosti a dovednosti. Navíc si jako personalistka řeknu, že tento člověk byl schopen na sobě zapracovat a obětovat čas na doplnění kvalifikace,“ popisuje personální ředitelka společnosti Moser Světlana Hančová, jak moc si cení uchazečů, kteří mohou certifikátem prokázat, co skutečně umí.