Článek
Navíc pouze každý čtvrtý pracovník v Česku se domnívá, že má dobré vyhlídky na profesní růst, řekla dnes novinářům vedoucí výzkumu Greet Vermeylenová.
Na otázku, jestli měl zaměstnanec možnost v posledních 12 měsících projít školením hrazeným zaměstnavatelem, odpovědělo souhlasně nejméně lidí v Turecku a Bulharsku (obě země méně než deset procent). V Rumunsku, Portugalsku a Maďarsku kladně odpověděla přibližně pětina lidí. Naopak nejproškolenější pracovníky má Finsko a Švédsko (obě země přes polovinu kladných odpovědí).
Větší možnosti školení a dalšího vzdělávání mají prý v Česku často lidé s již nabytým vysokoškolským vzděláním. Dále se tak podle Vermeylenové prohlubují již tak velké rozdíly mezi kvalifikací vysokoškoláků a lidí s nižším vzděláním. Právě celoživotní vzdělávání má být přitom podle Evropské komise základním předpokladem moderní a fungující ekonomiky.