Článek
Městské zelené plochy povzbuzující k procházkám, kondičnímu běhání, jízdě na kole a dalším fyzickým aktivitám zlepšují zdatnost obyvatel a snižují pravděpodobnost arytmií srdce.
Ke zlepšení fyzického zdraví přispívá také schopnost zeleně zlepšovat kvalitu ovzduší a omezovat důsledky veder. Protože zdravý životní styl zůstává vhodnou prevencí výskytu cukrovky II. typu, přítomnost a množství sídelní zeleně hraje v tomto ohledu nezanedbatelnou roli.
| Zeleň míří přímo na mozek |
|---|
| Parky, městské lesy, zahrady, dvory se zelení a další zelené plochy v lidských sídlech snižují stres, deprese a pocit úzkosti a smutku. |
| Omezují příliš impulzivní jednání, zlepšují smyslové vnímání, paměť, pozornost, schopnost se soustředit a logické myšlení, a to i u hyperaktivních dětí. |
| Příznivé působení vegetace v lidských sídlech nemusí vždy zajistit zvýšený pohyb v zelených plochách. |
| Postará se o to i přímé snížení koncentrace stresového hormonu kortizolu. |
| Stane se tak prostřednictvím části mozku s klíčovou úlohou při vytváření a uchování paměťových stop souvisejících s emocionálními prožitky – amygdaly. |
Pokud žijete v částech měst s vyšším zastoupením vegetace, máte nižší pravděpodobnost, že onemocníte chorobami srdce a oběhové soustavy, budete obézní, ulehnete s astmatem v nemocnici nebo vás bude sužovat duševní stres.
Vzorek velký asi jako okresní město
Britští vědci řízení Mathewem Whitem z Evropského střediska pro životní prostředí a lidské zdraví na univerzitě v Exeteru využili pro svou studii rozsáhlé šetření o pobytu Angličanů v přírodním prostředí v letech 2014–2016. Mezi tisícovkami účastníků si vybrali 19 806 občanů tak, aby vzorek co nejvíce odpovídal charakteristikám obyvatelstva Anglie.
Respondenti v dotazníku uvedli, kolik hodin trávili poslední týden odpočinkem v přírodě. Za přírodu badatelé považovali nejen lesy, ale i parky v lidských sídlech, zemědělskou krajinu a pláže na mořském pobřeží.
Sedm výstražných signálů, které značí poruchu příjmu potravy
Při hodnocení odpovědí brali v úvahu i to, kolik zeleně se nachází v blízkosti bydliště dotazovaného, jaký je jeho zdravotní stav, věk, rodinný stav, etnický původ, příjem, vzdělání, délka zaměstnání a počet dětí v domácnosti, stupeň znečištění ovzduší v oblasti i to, zda chová psa.
Příroda pomáhá
Ve srovnání s těmi, kteří posledních sedm dní nebyli v přírodě – a těch bylo téměř 60 procent – Angličané trávící v ní v týdnu nejméně dvě hodiny se cítili zdravější a spokojenější. Nejlépe na tom byli lidé, pobývající od pondělí do neděle v přírodě tři až pět hodin. Zdá se, že delší pobyt již pocit dobrého zdraví a životní spokojenosti výrazněji nezvýší.
Lékaře bude jistě zajímat skutečnost, že se výše uvedené zjištění vztahuje na všechny významné společenské skupiny včetně seniorů a dlouhodobě nemocných lidí.
„Pro to, abyste se cítili lépe, není rozhodující, zda jste v přírodě strávili naráz souvisle přinejmenším dvě hodiny za týden, nebo zda se do ní vydáte několikrát týdně v kratších procházkách,“ zdůrazňuje Sara Warberová, která se na výzkumu také podílela.