Dva zářící body nad obzorem. Těsné přiblížení Venuše s Jupiterem bude na obloze vidět ještě dnes

Slunce pomalu zapadá a kopule Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně se začínají otevírat. První březnové dny míří její dalekohledy především směrem ke dvěma výrazným „tečkám“ na obloze. O jaký úkaz jde, si povídáme s vedoucím hvězdárny Tomášem Proseckým.

„Na obloze můžeme pozorovat konjunkci – tedy zdánlivé setkání – planet Venuše a Jupiter, což jsou vlastně pro pozemského pozorovatele ty nejjasnější planety,“ vysvětluje nám.

Už v průběhu února bylo na nebi viditelné postupné přibližování Venuše k většímu Jupiteru. Vesmírné „rendez-vous“ vrcholí právě v těchto dnech – ve středu 1. března a ve čtvrtek 2. března.

Jak vypadá? Z pozice pozorovatele na Zemi se zdá, jako by vedle sebe zářily dvě velké „hvězdy“. Tou jasnější je Venuše, Jupiter „svítí“ o něco méně.

„Z hlediska běžného člověka to samozřejmě výjimečný úkaz je, z hlediska astronoma už o něco méně. Toto setkání můžeme pozorovat jednou až dvakrát do roka. Na další, podobně takto těsné, se můžeme těšit v roce 2025,“ prozrazuje vedoucí petřínské hvězdárny.

K pozorování zájemcům stačí vyvýšený terén a dobrý výhled. „Speciální technika k tomu potřeba není, obě planety jsou viditelné pouhýma očima. Vidíte je jako dva jasné body nad západním obzorem,“ popisuje Prosecký. „Jsou bez problémů pozorovatelné i ve městě za zhoršených světelných podmínek,“ dodává.

Co naopak podle něj hraje roli zcela klíčovou, je počasí. První den počasí sledování přálo, v Praze bylo jasno a bez mraků. „Snad nám vyjde i ve čtvrtek,“ přeje si.

A doplňuje, ve který čas je nejlepší pohlédnout vzhůru: „Konjunkci je možné nejlépe pozorovat po setmění, než obě planety zapadnou. To znamená zhruba mezi šestou a sedmou hodinou večerní,“ říká Prosecký a bere nás do jedné z kopulí k obrovskému astronomickému dalekohledu.

Ten už jeho kolegové namířili směrem k západnímu obzoru, a i když ještě není ani 18 hodin a venku je stále dost světla, v dalekohledu se už planety začínají rýsovat. Můžeme si je tak v klidu v některém z mnoha hledáčků prohlédnout.

„Pozorování jsme samozřejmě přizpůsobili i naši otevírací dobu, kterou mimořádně rozšiřujeme. V březnu máme běžně otevřeno od 19 hodin, ale z tohoto důvodu jsme otevření již od 18. hodiny večerní,“ vysvětluje vedoucí Štefánikovy hvězdárny.

Pomalu tak sem začínají proudit první návštěvníci. Menší, západní kopule, kde právě stojíme i my, se během chvíle zaplní lidmi. Zaměstnanec hvězdárny jim vypráví o večerní obloze a konjunkci.

Postupně se setmělo a dvojice vesmírných těles je už skrze pootevřenou kopuli bez problému viditelná každému. Návštěvníci si ji fotí na mobilní telefony a postupně se střídají u dalekohledu.

„Tady můžete vidět Jupiter,“ ukazuje odborník na jeden z hledáčků. Kdo se pečlivě podívá, uvidí i viditelné oranžové pásy na planetě či čtyři „tečky“ v pásu kolem ní. Jak se vzápětí dozvídáme, jde o Jupiterovy tzv. galileovské měsíce – Io, Europu, Ganymedes a Callisto.

Plno je i v hlavní, největší kopuli a před pokladnou hvězdárny v přízemí se občas tvoří dlouhá řada.

„Jdu pozdě a vevnitř je fronta, tak nevím, jestli to pozorování ještě stihnu,“ říká nám lehce nervózně jedna ze zájemkyň o dnešní nebeský úkaz. Stála chvíli venku před vchodem a rozhodovala se, zda návštěvu neodložit na další den. „Už jsem to chtěla vzdát, ale jdu to nakonec zkusit,“ dodává.

Ne všichni návštěvníci, kteří ve středu do hvězdárny zamířili, však věděli, co výjimečného bude na obloze ke spatření. „A co je přesně vidět? Venuše a Mars?“ ptá se třeba jedna z příchozích. „Ne ne, je to Venuše a Jupiter,“ opravuje ji pracovnice hvězdárny.

„Nevíte, co se na obloze děje?“ ptá se zase kolemjdoucí pár na procházce po petřínském parku, který hvězdárnu obklopuje. „Už chvíli ty dva body pozorujeme, ale nevíme, o co jde.“ Dostávají od nás odpověď a spokojeně míří dál. „Je to moc hezké,“ komentují to na odchodu.