Článek
Původně archeologové uvažovali, že by se mohlo jednat o ještě starší artefakty, možná z doby kamenné.
„Ve východních Čechách jde o mimořádný nález, z období Keltů se dosud takový způsob opracování dřeva nedochoval,“ uvedli pro ČTK archeologové Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Nález polotovarů keltských lodí v Hradci Králové
K nálezu došlo při stavbě nové budovy Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Mohutné opracované kmeny byly objeveny v labském náplavu. Jak se ukázalo, byly to vlastně polotovary dvou nedokončených dřevěných lodí – monoxylů.
Poklad u Jevíčka měl před staletími hodnotu stáda krav. Nálezce dostal 560 tisíc
„Kmeny byly nalezeny v hloubce dvou metrů pod úrovní terénu v nánosech neexistujícího toku řeky, v okolí nebyl žádný archeologický materiál. Jde o oblast pod dnešním soutokem Labe a Orlice. Vědci už dříve s pomocí dendrochronologické výzkumné metody zjistili, že obě dřeva pocházejí z jednoho nebo maximálně ze dvou stromů, ale z jednoho stanoviště,“ řekla mluvčí muzea Lucie Peterková s tím, že archeologové vyloučili možnost, že by šlo o dva na sobě nezávisle naplavené kmeny.
Převoz kmenů z Hradce Králové do depozitáře v Jaroměři
Každý kmen dubu má délku okolo 11 metrů, dohromady váží asi 25 tun. Jejich stáří ale bylo velkou neznámou. Archeologové uvažovali o třech obdobích, v nichž jsou monoxyly doloženy. Nejpravděpodobnější se jevila mladší doba kamenná, a to i vzhledem k teorii o opracování kmenů. Záseky připomínají stopy po použití teslic vyrobených z kamene.
Odpověď přišla až po bezmála tři čtvrtě roce. Radiokarbonová laboratoř Univerzity v Poznani stanovila na základě šesti vzorků dobu pokácení kmene do rozmezí let 220 až 180 př. n. l., tedy k překvapení archeologů do doby laténské, kdy východní Čechy obývali Keltové.
Pravěké kmeny z Hradce Králové jsou datovány do doby Keltů
K datování byla použita metoda měření rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, který se přirozeně vyskytuje v tělech všech živých organismů a po jejich odumření se pravidelnou rychlostí pomalu rozkládá.
„Nyní se otvírá možnost pomocí porovnání letokruhů datum pokácení ještě zpřesnit. Předmětem dalšího výzkumu bude i porovnání pracovních stop na kmenech s dobovými nástroji, což by mohlo přinést další zajímavé poznatky o technologiích této historické epochy,“ dodala Peterková.
Středočeská muzea jsou bohatší o vzácné nálezy zlatých a stříbrných mincí
FOTO: Poklad nevyčíslitelné hodnoty. Archeologové ukázali nález zlatých a stříbrných mincí
