Důvodem poptávky po víceletých gymnáziích je málo míst na čtyřletých oborech, říká odborník

Plán města však musí schválit ministerstvo školství (MŠMT), které podle platného záměru do roku 2027 navyšování kapacit víceletých gymnázií neumožňuje.

Důvodem záměru města navyšovat víceletá, zejména pak osmiletá gymnázia je podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) například to, že se na ně v Praze hlásí i děti z jiných krajů, a kapacity tak pro Pražany nestačí. Kvůli tomu pak podle něj na gymnázia v Praze nebyli přijati žáci s počtem bodů, který v jiných krajích k přijetí stačil.

Na šestiletá gymnázia v metropoli si letos podle údajů ministerstva v prvním kole přijímacích zkoušek dalo přihlášku s nejvyšší prioritou 2529 uchazečů s trvalým bydlištěm v Praze, z čehož přijato bylo 356. Na osmiletá to bylo 4168 uchazečů a přijato bylo 1018 dětí.

Většina nepřijatých sice splnila podmínky přijímacích zkoušek, ale na školy se nedostala z důvodu nedostatečné kapacity. První kolo přijímacích zkoušek se konalo v dubnu, výsledky druhého kola budou k dispozici 21. června.

„Jedním z důvodů, proč je tak velká poptávka po víceletých gymnáziích, je nedostupnost těch čtyřletých se všeobecným vzdělávacím oborem. Někteří rodiče tak možná i trochu taktizují. A z obavy z toho, co se bude dít po té deváté třídě, se snaží dostat své děti na všeobecné obory (na SŠ) už takhle brzy,“ řekl Veselý.

Lepším krokem je podle něj rozšiřování kapacit na všeobecném čtyřletém studiu, a to jak gymnaziálním, tak např. na lyceích.

Důvodem, proč v hlavním městě mají děti vysoké bodové zisky oproti jiným krajům, je podle Veselého mimo jiné to, že více chodí na placené přípravné kurzy, ke kterým mají děti v Praze snadnější přístup.

„Děti se už v páté třídě učí na testy a více to odráží sociální situaci rodiny, podle toho, kdo má ekonomické zdroje na přípravné kurzy. Více to odráží tyto faktory, než je nějaké vrozené nadání, a je to velmi nespravedlivé,“ zmínil odborník.

„A i proto, kdybychom osmiletá gymnázia v Praze zvýšili, tak poptávka bude stejně neuspokojená a nezvýší to určitě spravedlnost,“ sdělil. „Možná by to snížilo určité napětí a nějaký politický tlak, ale ne spravedlnost,“ dodal.

Minimální bodový zisk u jednotných přijímacích zkoušek na šestiletém studiu v Praze byl podle statistik ministerstva 44 bodů, na osmiletém 47. Ve srovnání s ostatními kraji bylo minimum pro přijetí na osmiletá gymnázia v Praze nejvyšší.

Nejméně bodů k přijetí bylo potřeba na osmiletých gymnáziích v Ústeckém kraji, a to 12 bodů. Na šestiletých to bylo 13 bodů v Moravskoslezském kraji.

Na osmiletá gymnázia v Česku se podle ministerstva letos v prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo asi 53 procent uchazečů, u šestiletých gymnázií bylo neúspěšných zhruba 68 procent.