Duševními obtížemi trpí třetina pražských teenagerů, ukázal výzkum

Nejnovější výzkum provedlo Centrum sociálních služeb Praha - Pražské centrum primární prevence. Loni v listopadu a prosinci se ho zúčastnilo 10 238 žáků pražských škol.

„Výsledky potvrzují to, o čem už dlouho mluvíme a s čím se snažíme něco dělat. Třetina pražských dětí se necítí dobře. Špatně spí, mají úzkosti, ztrácí důvěru ve své okolí. Každé páté dítě by dnes potřebovalo odbornou pomoc,“ konstatovala náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).

Situaci je podle ní třeba akutně řešit. Město proto buduje nová centra duševního zdraví, posiluje prevenci ve školách, připravuje informační kampaň. „Chceme, aby se děti nebály říct si o pomoc. A aby ji opravdu dostaly včas, citlivě a bezpečně,“ dodala.

Aktuální výzkum připravilo Centrum sociálních služeb Praha, které dlouhodobě sleduje stav duševního zdraví mladých lidí v hlavním městě. Šetření zjišťovalo rizikové chování a duševní obtíže.

V porovnání s předchozími lety se podle analytičky Dominiky Matějovcové situace mírně zlepšila. „Poklesl počet žáků ohrožených velmi nízkým wellbeingem, tedy životní spokojeností, ubylo žáků s příznaky těžké deprese i příznaky těžké úzkosti,“ upozornila s tím, že na optimistická hodnocení je ještě brzy.

„Sledované ukazatele psychického zdraví žáků zaznamenaly posuny do středu škály, tzn. že ubylo nejhorších hodnot, ale i těch nejlepších. K celkovému zlepšení duševního zdraví žáků tak zatím nedošlo,“ upřesnila.

Vedoucí výzkumu Roman Petrenko doplnil, že dlouhodobě alarmující je zejména duševní nepohoda u dívek. „Potřebujeme včasné intervence, cílenou podporu ve školách i širší společenskou debatu o schopnosti mladých lidí zvládat stres a budovat jejich duševní nebo mentální odolnost,“ přiblížil.

Vedle duševního zdraví se výzkum zaměřil také na vztahy ve školách. Ukázalo se, že slovní i fyzické napadání spíše klesá. Šetření ho sleduje od roku 2016. Ubližování se podle něj částečně přesouvá do on-line prostředí, některé formy ubližování mezi žáky mohou eskalovat do výrazných rozměrů, kterým se pak věnuje mediální pozornost. Ale celkově prý žáci sami hlásí setkávání se s šikanou méně než dříve.

Polovina žáků pak ve škole nemá dospělou osobu, které by se svěřili se svým problémem. Horší je situace na středních školách a školách, kde školy nemají specializované pozice jako je školní psycholog, nebo sociální pedagog.