Článek
Podle Spratka bylo pražské Planetárium první na světě s vlastním satelitem.
Družice podle něj za 30 měsíců na oběžné dráze nalétala více než 600 milionů kilometrů, přičemž původní odhady naznačovaly, že by mohla zůstat na orbitě až deset let. Odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX z Floridy 25. května 2022.
Do vesmíru odstartoval „loutkonaut“ Hurvínek. Jeho družice žije
Hurvínek v pátek večer shoří v atmosféře…🛰️😔
— Jan Spratek (@spratek_jan) November 28, 2024
1/10
Unikátní vesmírná mise Planetum-1, díky které se pražské planetárium stalo prvním a jediným planetáriem na světě, které má na oběžné dráze vlastní družici, se blíží ke konci. pic.twitter.com/Udjhw5QQNq
„Zvýšená aktivita Slunce posledních měsíců a let, kterou mohl téměř každý z nás zaznamenat pozorováním polárních září i z našich zeměpisných šířek, však způsobila nabobtnání zemské atmosféry, která začala družici významněji brzdit,“ uvedl Spratek na sociální síti. To pro družici znamená rychlou ztrátu výšky.
Družice typu cubesat byla vypuštěna na oběžnou dráhu 25. května 2022 raketou Falcon 9 z Floridy a obíhala Zemi ve výšce 550 kilometrů rychlostí přes 27 000 kilometrů za hodinu.
Popularizace vědy a inspirace žáků
Hlavním posláním Planetum1 bylo popularizovat vesmírné technologie a vzdělávat mladé publikum ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Uskutečnilo se přes 100 workshopů pro školní skupiny a podle Spratka se „loutkonaut“ Hurvínek stal vesmírnou ikonou podobně jako dříve Krteček. I když družice po několika měsících přestala komunikovat, vzdělávací aktivity pokračovaly.
Družice inspirovala například tým českých středoškoláků LASARcrew, kteří uspěli v Houstonu s konceptem oživení nekomunikujících satelitů. Tento projekt vedl ke vzniku satelitu LASARsat, který by měl být vypuštěn letos ještě před Vánoci.
Studenti z ČR vyšlou do vesmíru vlastní družici, pro misi teď hledají logo
Spratek zmínil, že pokud lidé v pátek večer zahlédnou „jasný meteor na obloze“, může to znamenat, že sledují symbolický konec této družice.
Planetum1 náleží do třídy cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 × 10 × 10 centimetrů. Zemi obíhala po tzv. heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Díky tomu na ni prakticky po celou dobu svítilo slunce, což jí umožňovalo neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.
Druhá družice Planetum2 je nyní ve fázi příprav.