Druhý povinný cizí jazyk na základní škole? V Evropě to není samozřejmost

Dosud je v Česku na základní škole druhý cizí jazyk povinný nejpozději od 8. třídy. „Záleží na konkrétní škole. Takže buď od 7. třídy dvě hodiny týdně, nebo od 8. třídy tři hodiny týdně,“ upřesnila pro Novinky předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

Změnu předpokládá chystaná revize rámcových vzdělávacích programů (RVP).

Podle posledních zjištění Evropské informační sítě Eurydice se ve většině evropských zemí musejí všichni žáci začít učit druhý cizí jazyk před skončením povinné školní docházky. Ovšem třeba v Maďarsku nebo na Slovensku přešli v minulých letech z povinné výuky na nepovinnou, opačným směrem pak šli v Itálii, Dánsku nebo na Maltě.

Nejpozději od 8. třídy ZŠ či odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií, tj. od 13-14 let, se druhý cizí jazyk jako v Česku učí dále např. v Rakousku, Finsku či Francii. Naopak ve Švédsku, Maďarsku nebo Chorvatsku je výuka druhého cizího jazyka v rámci všeobecného vzdělávání nepovinná, lze si ji však zvolit.

Velvyslanci Německa Andreas Künne, Francie Alexis Dutertre, Itálie Mauro Marsili a Španělska Ángel Lossada Torres Quevedo se v této souvislosti nyní vyslovili pro zachování výuky druhého povinného jazyka na tuzemských základních školách. Výzvu poskytli Novinkám a Právu ve formě komentáře.

Jak je to ale na ZŠ konkrétně v těchto státech? Ve Francii a Itálii se dva cizí jazyky povinně učí, v Německu a Španělsku v principu nikoli.

„V obou těchto zemích nemají centrální ministerstvo školství, ale řídí si ho spolkové země, resp. autonomní oblasti. V některých z nich dva cizí jazyky povinné jsou, ale ve většině ne,“ vysvětlil pro Novinky ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT Michal Černý.

Podle dat Eurostatu se v Německu druhý cizí jazyk učí 36 procent dětí. „Moje kamarádka žije v Dolním Sasku, kde to několik let povinné je,“ poznamenala pro Novinky Dana Štefková, jednatelka CC školy jazyků v Českých Budějovicích.

Ve Španělsku se dva nebo více cizích jazyků učí necelých 44 procent žáků ZŠ.

Ve Francii se druhý cizí jazyk žáci začínají učit mezi 13. a 14. rokem podobně jako u nás. Dva a více cizích jazyků se tam na základních školách podle dat Eurostatu z roku 2019 učí 75 procent žáků.

V Itálii se podle neziskové vzdělávací organizace EDUin učí druhý cizí jazyk od 11 let věku žáka. Dva a více cizích jazyků se na základních školách podle Eurostatu učí skoro 97 procent žáků.

Podle údajů Eurostatu se na konci základního vzdělávání učí v ČR dva a více jazyků zhruba 66 procent žáků. Žáci se specifickými vzdělávacími potřebami mají zákonnou možnost místo výuky druhého cizího jazyka prohlubovat své znalosti z prvního.

„My chceme zachovat povinnost škol další cizí jazyk (tedy nejen angličtinu - pozn. red.) žákům nabízet, volitelnost by se týkala pouze žáků, nikoli škol. Každý žák, který bude chtít další cizí jazyk studovat, musí tuto příležitost dostat. Samozřejmě se předpokládá nějaká spoluúčast rodičů na rozhodování, např. volbu žáka potvrdí zákonný zástupce,“ doplnil Černý k aktuální revizi RVP.

Vedení školského resortu by mělo koncepci schválit do konce července. První verze nového vzdělávacího programu pro základní školy by měla být hotová na jaře příštího roku 2023 a nový učební plán by měl být schválený na podzim 2023.

Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků a vysokoškolských pedagogů již dříve uvedli, že s návrhem expertů z ministerstva školství nesouhlasí. Povinná výuka druhého cizího jazyka je podle nich pro žáky přínosem a nikoho nepřetěžuje.

V případě, že by byl druhý cizí jazyk volitelný, hrozilo by podle jazykářů nenaplnění úvazků vyučujících a odchod učitelů ze škol. Poukázali na to, že např. na Slovensku se ve školním roce 2017/2018 nevyučoval další cizí jazyk na 16 procentech škol. Jeho povinnost se tam zrušila k 1. září 2015. Volitelnost druhého jazyka může podle nich dále prohloubit nerovnosti ve vzdělávání.

„Iniciativu jazykářů podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzko-česká obchodní komora nebo Česko-německý fond budoucnosti,“ sdělil v červnu vedoucí katedry francouzského jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Klinka.

Podle něj lze cíle a pojetí výuky v evropských státech jen těžko srovnávat, jelikož např. francouzština a němčina jsou světové jazyky, přičemž u našich západních sousedů mají zase v každé spolkové zemi jinou tradici.

„Situace v ČR je prostě specifická, měli bychom si brát za vzor třeba Nizozemsko, které podporuje i tři cizí jazyky, byť ne u všech,” dodal pro Novinky.

Většina základních škol nicméně podporuje, aby se v základním vzdělávání zrušila povinnost druhého cizího jazyka a zavedla se volitelnost. Alespoň to vyplývá z průzkumu, který v květnu provedlo ministerstvo školství. Šetření ukázalo, že s volitelností souhlasí 78 procent ředitelů a ředitelek ZŠ.

Na víceletých gymnáziích změnu podporuje 39 procent ředitelů. Z jejich odpovědí na otevřené otázky ale podle vedoucího expertního panelu na MŠMT Jana Jiterského vyplynulo, že jsou proti rušení povinnosti jen na gymnáziích, avšak u ZŠ to podporují.

Co se týká samotné výuky prvního cizího jazyka, nejčastěji angličtiny, začíná ve většině evropských zemích v období 6-7 let věku dítěte (Norsko, Švédsko, Francie, Itálie, Španělsko, Dánsko či Lotyšsko). V období 8-9 let začíná povinná výuka ve Finsku, Německu, Slovensku nebo Maďarsku - a také v Česku.

V Polsku a na Kypru začínají s výukou prvního cizího jazyka ještě během předškolního vzdělávání, zato v Irsku a Skotsku není výuka cizího jazyka povinná vůbec.