Článek
Původně plánovaný start byl odložen pouhou hodinu před zažehnutím motorů nosné rakety, a to kvůli blíže neupřesněným technickým problémům u nosiče.
#ISRO#GSLVMkIII-M1 lifts-off from Sriharikota carrying #Chandrayaan2
— ISRO (@isro) 22. července 2019
Our updates will continue. pic.twitter.com/oNQo3LB38S
Sondu, kterou již raketa úspěšně vypustila na zemskou oběžnou dráhu, tvoří družicový stupeň, který bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko.
#GSLVMkIII-M1 successfully injects #Chandrayaan2 spacecraft into Earth Orbit
— ISRO (@isro) 22. července 2019
Here's the view of #Chandrayaan2 separation#ISRO pic.twitter.com/GG3oDIxduG
🇮🇳#ISROMissions🇮🇳#Chandrayaan2#GSLVMkIII
— ISRO (@isro) 14. července 2019
Take a glimpse of Chandrayaan-2 Orbiter in clean room. It carries 8 scientific payloads for mapping lunar surface and to study moon's atmosphere pic.twitter.com/IRYiTqRqcZ
Čandraján-2.
K dosednutí na povrch našeho přirozeného souputníka mělo původně dojít 6. září. V případě zdaru nynějšího startu – což se stalo – a následné samostatné cesty sondy lze pokus o přistání čekat o trochu později, kolem poloviny září.
Vozítko na povrchu, satelit na orbitě
Jakmile se sonda dostane do vzdálenosti 100 kilometrů od oběžné dráhy Měsíce, od družicového stupně se má oddělit přistávací modul s vozítkem, který se pokusí přistát na jeho povrchu. Zařízení by mělo měkce dosednout v blízkosti lunárního jižního pólu, kde ještě podle zpravodajské stanice BBC žádná sonda nepřistála.
Raketa GSLV Mk.3 s měsíční sondou Čandraján-2 při čekání na start
Vozítko se na Měsíci bude moci, pokud bude vše v pořádku, poloautomaticky pohybovat. Bude analyzovat měsíční povrch, data týkající se zejména vody a minerálů má podle předpokladů posílat zpět na Zemi. Rover by měl, jak sdělila ISRO, na měsíčním povrchu operovat 14 dní.
Samotný družicový stupeň bude nadále obíhat okolo Měsíce a skenovat jej pro vědecké účely.
Podle agentury Reuters stojí celá mise 10 miliard indických rupií, tedy zhruba 146 milionů amerických dolarů a 3,3 miliardy Kč.
První měsíční mise z roku 2008
Jedná se o druhou misi Indie k Měsíci. Jak připomněl list The Times of India, tato asijská země již dříve vyslala svou sondu na lunární oběžnou dráhu.
Šlo o misi Čandraján-1 v roce 2008, další rok se ale musela ukončit, protože tehdy Indie se svou sondou ztratila kontakt. Součástí první generace Čandrajánu byla i dopadová sonda, která se však nárazem o povrch roztříštila.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
