Druhý člověk s prasečím srdcem zemřel necelých šest týdnů po transplantaci

Osmapadesátiletý Faucette umíral na selhání srdce a nebyl způsobilý pro tradiční transplantaci tohoto orgánu. A tak letos 20. září obdržel geneticky modifikované prasečí srdce.

Podle lékařské fakulty Univerzity v Marylandu se srdce první měsíc zdálo zdravé. V posledních dnech však začalo vykazovat známky toho, že jej pacientovo tělo odmítá, upozornila americká zpravodajská stanice CNN.

Faucette zemřel v pondělí 30. října.

V prohlášení vydaném nemocnicí Faucettova manželka Ann uvedla, že její manžel „věděl, že jeho čas s nimi je krátký, a toto byla jeho poslední šance udělat něco pro ostatní“.

„Posledním přáním pana Faucetta bylo, abychom co nejlépe využili nově nabyté znalosti a zkušenosti z tohoto zákroku,“ řekl chirurg Bartley Griffith.

Je třeba si uvědomit, že ani desetiletí pokusů zatím nedokázalo zabránit lidskému imunitnímu systému zlikvidovat cizí tkáň. Avšak prasata geneticky modifikovaná tak, aby jejich orgány byly podobnější lidským, obnovují zájem o tyto tzv. xenotransplantace (zákrok, kdy se nefunkční tkáň či orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu – pozn. red.).

Je toto všechno skutečně dalším krokem k tomu, aby se začaly provádět xenotransplantace? Má to spoustu otazníků. Kromě etických otázek je varující i příklad s prvním člověkem s transplantovaným prasečím srdcem.

Loni v lednu transplantovali 57letému Davidu Bennettovi – jako prvnímu člověku – srdce prasete, jež bylo geneticky modifikováno, aby mužovo tělo mohlo orgán přijmout.

Jelikož organismus nové srdce okamžitě neodmítl, vzbudil případ naděje, že by se zvířecí orgány mohly jednou ve velkém používat k transplantačním zákrokům pro záchranu života.

Jenže v těle daného Američana, který zemřel po dvou měsících v březnu 2022, byly poté objeveny stopy prasečího viru. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.