Článek
Je tak skvělým technologickým řešením například pro památkáře, kteří díky přístroji mohou během pár minut získat informace nejen o vzhledu zkoumaného objektu, ale i jeho 3D model.
„Dron dokáže nafotografovat obtížně přístupná místa velmi rychle, mnohem rychleji, než kdyby se tam stavělo lešení nebo i kdyby se použil manuálně ovládaný dron,“ sdělil Novinkám Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů z Fakulty Elektrotechnické ČVUT v Praze.
Jeho cena se kvůli senzorům na palubě přístroje a výpočetní technice, jež ho ovládá, pohybuje v řádu stovek tisíc korun a jeho použití ke zmapování objektu vyjde i na desítky tisíc korun.
I přesto ale průzkum pomocí tohoto dronu může vyjít památkáře nebo jiné zájemce mnohem levněji, než kdyby v daném objektu stavěli lešení a místo zkoumali mnohem déle.
Dronument - dokumnetace historických objektů dronem
Dron dokáže objekt nasnímat během několika minut, díky tomu se tak může mnohonásobně zkrátit i doba, po kterou by musel být zkoumaný objekt uzavřen veřejnosti.
Už nyní slouží dron zejména památkářům, kterým například v kostele dron poskytuje detailní dokumentaci stavu jednotlivých soch nebo maleb až v kupoli kostela.
Prozkoumali tak už například zákoutí kostela svatého Mořice v Olomouci nebo malby zámku ve Vranově nad Dyjí.
Využití ale mají také v průmyslových stavbách, které jsou člověku těžko přístupné. Jedním z 15 míst, kde zatím dron létal, je například i pražský tunel Blanka.
Dron létá díky osmi motorům a několika senzorům, podle kterých se orientuje.
FOTO: FEL ČVUT, Novinky
Drony létají sami bez pilota a dokáží i komunikovat
„Nejprve do daného objektu pošleme technika, který nasnímá pomocí pozemního 3D scanneru celý objekt. My získáme 3D model, ve kterém památkáři dokáží přesně vyspecifikovat místa, kde má dron udělat konkrétní fotografii,“ vysvětluje technologii Saska.
Software následně dokáže podle 3D modelu vytvořit přesnou trasu, kterou má dron proletět. Stroj je tak plně autonomní a nepotřebuje žádného pilota.
„Využívá senzorů, které si sám nese, a počítače, který je na palubě. Dron tedy sám prozkoumává prostředí, na základě detekce překážek je dokáže obletět a snímá v místech, kam jsme jej poslali,” popisuje Saska.
Podle 3D modelu prostoru si dron dokáže sám naplánovat trasu, kterou poletí.
V některých případech navíc technici mohou použít více dronů najednou. Zejména v případech, kdy je ve zkoumaném objektu špatné osvětlení.
Jeden dron proto pomocí inteligentního osvětlení obstarává dobré nasvícení, druhý dron snímá fotografie nebo videozáznam.
„Oba drony mají předem naplánovanou trajektorii, která je schválená památkářem a robotikem, že je bezpečná. Během vlastní mise ale spolu komunikují a synchronizují se, protože jeden může vyletět dříve a v tu chvíli by ten druhý nebyl v daném místě a čase ve správnou chvíli,“ dodává Siska.
Drony dokáží i spolupracovat. Zatímco jeden nese kameru, druhý mu prostor nasvicuje.
Práce a využívání dronu tým ČVUT provádí v rámci projektu ministerstva kultury, který je financuje.
| Srdcem dronu je palubní počítač, na kterém běží inteligence, díky které dron dokáže letět zcela sám. |
|---|
| Hlavní senzor, který používá, je 3D LIDAR, jenž nahrazuje funkci GPS. |
| Důležitým senzorem je výškoměr, který měří přesnou vzdálenost mezi dronem a objektem, například stropem. |
| Dron je vybavený i 3D kamerou pro detekci menších překážek. |
| Na stabilizovaném závěsu je umístěna kamera, která slouží pro získávání fotografií nebo natáčení videa. |
| Kromě toho je dron schopný poskytnout také 3D model, senzor tedy slouží nejen k orientaci dronu v prostředí, ale zároveň poskytne 3D model prostředí, kde létá. |
| Dron váží 8 kg a je vybaven osmi motory. |