Dotace na letní doučovací kempy navýšeny, MŠMT má podpořit všechny žadatele

Původně bylo v dotačním programu k dispozici 100 milionů Kč. Letní doučovací kempy by měly pomoct snížit nerovnosti v přístupu ke vzdělávání v důsledku epidemie covidu-19.

„Letních doučovacích kempů se bude moci bezplatně zúčastnit až 100 tisíc dětí. Společně s ministerstvem financí se nám podařilo zajistit zbývající prostředky do celkové výše 270 milionů korun, podpořeni tak budou všichni žadatelé,“ uvedl Plaga na Twitteru.

Informaci o vypsaném dotačním programu na letní doučovací kempy zveřejnil úřad na konci března. O dotaci mohly žádat neziskové organizace, školy či střediska volného času. Uzávěrka pro podání žádostí byla 30. dubna.

Kempy se mají konat v červenci a srpnu, mají být pro aspoň 15 dětí a trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů.

Resort školství zmínil, že obdržel víc než 400 žádostí o dotace ve výši zhruba 270 milionů korun. Plaga tak dopisem požádal o schůzku se Schillerovou, peníze chtěl navýšit.

„Ze 100 milionů by úřad mohl podpořit kempy pro zhruba 33 tisíc dětí,“ napsal ministr.

MŠMT má sice k dispozici ještě asi 250 milionů korun, které loni ušetřilo v rozpočtu mládeže a sportu, tyto peníze by ovšem chtělo dát na podporu doučování žáků od září do prosince ve školách.

Plán ministra na uvolnění dalších peněz na doučovací kempy podpořil na sociálních sítích i premiér Andrej Babiš (ANO). Podobně jako už dříve Plaga také premiér odmítl zkrácení prázdnin a prodloužení školního roku.

Podle zjištění České školní inspekce (ČŠI) se za rok epidemie nepodařilo do distančního vzdělávání vůbec zapojit kolem 10 tisíc žáků. Nejčastějším důvodem, proč se žáci na dálku neučili, byla podle průzkumu ministerstva neochota dětí či jejich rodičů, a to bez ohledu na vybavení domácnosti.

Přibližně 50 tisíc dětí se podle inspekce z důvodu nedostatečného technického vybavení ještě na začátku letošního roku učilo na dálku bez zapojení do přímé online výuky. V základních a středních školách v ČR je přibližně 1,4 milionu žáků.

Nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se podle dřívějšího Plagova vyjádření budou vyrovnávat doučováním další dva až tři roky. Nedostatečný rozvoj některých dětí v důsledku distanční výuky se podle něj nedá řešit ani plošným opakováním ročníku.

Např. Asociace ředitelů základních škol či spolek Učitelská platforma jsou navíc taktéž i proti možnosti prodloužení letošního školního roku do období letních prázdnin. Podle nich byla distanční výuka pro žáky, rodiče i samotné pedagogy podstatně náročnější než škola v běžném režimu.

„Pokud někdo cítí, že by se jeho děti měly dovzdělat, ať využije možnosti letních kempů. Plošné zkrácení prázdnin pro všechny nedává žádný smysl,” shrnula předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.