Článek
Podle slov hlavního objevitele Wanga Siao-lina z IVPP má nově objevený druh Darwinopterus camposi sp. nov. téměř kompletní kostru, které schází pouze distální konec ocasu a zadních končetin. Rozpětí křídel vychází na 75 cm, dutina ústní obsahuje na každé straně horní a dolní čelisti celkem 18 a 14 zubů.
„Fosilní kostra mj. také ukazuje některé srostlé kosti,“ zmínil Wang.
Wukongopteridae je čeleď pterosaurů, jejíž pozůstatky byly nalezeny v Číně i v Británii, spadající do období střední až pozdní jury. Charakteristickým prvkem je protáhlý krk, křídla a dlouhý ocas. Rodina byla poprvé pojmenována a popsána v roce 2009, spadají sem např. rody Wukongopterus a Darwinopterus.
Pterosauři čili ptakoještěři, v překladu „okřídlení ještěři“, byli první obratlovci v historii planety Země, kteří byli schopni nejen vzlétnout, ale i praktikovat aktivní létání. Jejich existence trvala cca 160 milionů let. Počátek definuje období středního triasu (zhruba před 245 miliony let) až do konce křídy před 66 miliony let.
Objev, nedávno publikovaný v odborném časopise Annals of Brazilian, je v rámci paleontologického výzkumu podle slov IVPP nejaktuálnějším úspěchem vědecké spolupráce Číny s Brazílií.
Své rodové jméno má živočich po britském přírodovědci Charlesi Darwinovi a druhé získal na počest významného profesora Diogenese de Almeida Campose, brazilského geologa a paleontologa, který během let své aktivní praxe významně přispěl k pokroku čínsko-brazilského paleontologického výzkumu.
„Wukongopteridae obecně je v rámci historie důležitým druhem pterosaura, který působil v časovém rozmezí od střední do pozdní jury, tj. od doby před 174,1 milionu let do období před 145 miliony let,“ sdělil podle serveru Global Times docent Čcheng Sin z Ťilinské univerzity v Číně.
𝐃𝐚𝐫𝐰𝐢𝐧𝐨𝐩𝐭𝐞𝐫𝐮𝐬 𝐜𝐚𝐦𝐩𝐨𝐬𝐢 Se describe una nueva especie de Pterosaurio con base en un esqueleto casi completo. El Holotipo...
Posted by Dinonautas del pasado on Wednesday, March 19, 2025
Zároveň dodal, že většina typů ptakoještěrů spadajících do této čeledi vykazuje vedle klasicky „pterodaktyloidních“ rysů zároveň i rysy „nepterodaktyloidní“, jako je např. žabí obličej.
Nově nalezené fosilie druhu Darwinopterus camposi jsou podle odborníků v rámci evoluce považovány za perfektní přechodnou druhovou skupinu, a sice od nepterodaktyloidů k pterodaktyloidům.
- Pterodactyloidea (zjednodušeně „okřídlené prsty“) je jedním ze dvou podřádů ptakoještěrů. Do této skupiny patří vývojově nejvyspělejší a také největší zástupci pterosaurů.
„Nově objevený Darwinopterus campos sp. nov. byl zařazen k rodu Darwinopterus, a sice kvůli přítomnosti prodloužené zadní části lebky a kostního premaxilárního hřebene, který začíná již blízko předního okraje nasoantorbitální fenestry,“ objasnil důvody pro zařazení Čcheng.
- Premaxilární hřeben je kostěný výběžek (hřeben) na premaxille, což je přední část horní čelisti.
- Nasoantorbitální fenestra je velký otvor v lebce pterosaurů, který spojuje nostril (nosní otvor) a antorbitální fenestru (otvor před očima). U většiny plazů (např. dinosaurů) jsou tyto otvory oddělené, ale u pterosaurů splynuly do jednoho velkého otvoru v přední části lebky.
Odlišnosti od zástupců čeledi
Od všech ostatních příslušníků čeledi Wukongopteridae se však nový Darwinopterus campos přece jen malinko liší. Konkrétně rovným hřbetním okrajem premaxilárního hřebene či tělem s hladkým povrchem.
Výzkum nově nalezené zkameněliny naznačuje, že některé kosti lebky této skupiny pterosaurů mohly srůstat až v pozdějších fázích vývoje. Evoluce těchto dávno vyhynulých živočichů bude badatele i nadále velmi zajímat.
Za zmínku ještě stojí, že od roku 1997 bylo v západním Liao-ningu a jeho okolí celkem nalezeno už více než 40 různých druhů pterosauřích fosilií.
