Dorostou nám končetiny jako mlokům? Vědci to řeší

Tým vědců z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC VUT se ve spolupráci se švédskými kolegy snaží přijít na to, jak je možné, že mlokovi, který ztratí končetinu, naroste nová. Co kdyby tento postup fungoval u lidských orgánů?

„Základní otázkou je, jak k tomuto mechanismu v přírodě dochází. Pokud pochopíme postup, můžeme se následně pokusit jej nějakou formou napodobit,“ řekla Právu Markéta Tesařová zabývající se rentgenovou počítačovou mikrotomografií. Na výzkumu pracuje již dva roky.

Spolupracuje s biology ze stockholmského Karolinska Institutet. Pro pochopení toho, jak věci fungují, je pro vědce totiž stále důležitější vidět. Právě proto jsou pro biology nedocenitelnými spolupracovníky odborníci na zobrazovací techniky, jako je právě Tesařová. Té se podařilo obrazem zmapovat distribuci buněk při vývoji končetin mloka v jeho tkáních.

Pro laika možná poněkud nudné video, pro odborníky jde ale o senzaci, protože mohou na úrovni buněčného rozlišení ve trojrozměrném zobrazení sledovat, co se vlastně v místě, z něhož následně vyroste nová končetina, děje. Jde o takové malé drama, které se odehrává v mikrosvětě. Vědce zajímá především přesné rozložení buněk v místě růstu nožky.

O zobrazení, které se podařilo Tesařové vytvořit, informoval i prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

Jediným „člověkem“, jemuž nyní bez potíží dorůstají končetiny, o které přichází při nejrůznějších potyčkách, je filmový superhrdina Deadpool. Když náhodou přijde o ruku, jen si lehne na pohovku a prostě počká, až mu naroste nová.

„Tak zrovna takto jednoduché to asi v budoucnu nebude. Na druhé straně pochopení regeneračních schopností mloků, které jsou stále ještě pro současnou vědu záhadou, může vést k výrobě zcela nových druhů léčiv,“ vysvětlila mladá vývojářka.

Současným trendem je sice výměna poškozených či nefunkčních orgánů, otevřeně se ale mezi vědci hovoří i o tom, že novou cestou by mohla být regenerace těchto orgánů.