Článek
V režimu pilotního ověřování se mohou děti na druhém stupni vzdělávat doma od září 2007. Aktuálně je do něj zapojeno 328 žáků. Národní ústav pro vzdělávání už v roce 2011 doporučil, aby bylo uzákoněno.
Ministerstvo školství s tím ale nesouhlasí. Argumentovalo podceňováním některých vzdělávacích oblastí rodiči dětí, chybějícím porovnáváním s dalšími žáky a problémy v předmětech, které vyžadují vyšší odborné znalosti.
Děti se nyní mohou vzdělávat doma jen na prvním stupni. Zatímco pro tento stupeň domácího vzdělávání by stačilo „učitelům” středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň by muselo být podle návrhu vzdělání vysokoškolské.
Škola je socializační prvek
„ČSSD je dlouhodobě zastáncem vzdělání ve školských zařízeních,” vyjádřila se k tomu pro Novinky poslankyně ČSSD a členka školského výboru Markéta Wernerová s tím, že individuální vzdělávání na druhém stupni základních škol je proto v rozporu s tezemi, které strana zastává.
Ačkoli by tak sama nejednala, může pochopit zájem některých rodičů o individuální vzdělávání. „Jenže škola neplní úlohu jen coby vzdělávací instituce, ale nastavuje společně s rodinou určitý hodnotový žebříček a je velkým socializačním prvkem naší společnosti,” dodala.
Domácí vzdělávání na druhém stupni je jen jednou z desítek úprav, které poslanci ke školské novele přednesli. Školský výbor kromě většiny vlastních změn, mezi něž patří zařazení lesních mateřských škol do školského rejstříku, byl k většině poslaneckých úprav odmítavý.
Ve školkách od dvou let?
Neplatilo to pro návrh Vlasty Bohdalové (ČSSD), podle níž by od září 2020 měly být ve školkách i dvouleté děti, nejen děti od tří do šesti let. Souhlas výboru získal také návrh Karla Fiedlera (Úsvit), který ruší uzákonění Národní rady pro vzdělávání jako poradního orgánu ministryně školství. Dal návrhu šanci.
Z řady návrhů TOP 09 výbor doporučil pouze úpravu studentských samospráv a povinnost ředitele školy nebo školské rady zabývat se stanovisky těchto samospráv.
Výbor naopak nesouhlasil s návrhy Marty Semelové (KSČM) na zrušení možnosti domácího vzdělávání mladších žáků, na odklad inkluzivního vzdělávání nebo na zavedení bezúplatného vzdělávání včetně pobytu dětí ve školních družinách.
Simeon Karamazov (ODS) pak nezískal podporu výboru s návrhem na odstupňované zavedení povinné maturity z matematiky a Matěj Fichtner (ANO) asi neprosadí návrh na odvolávání ředitelů škol bez udání důvodu.
Předloha má mimo jiné od září příštího roku zavést povinný poslední ročník mateřské školy. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později se má zavést povinná maturita z matematiky. Maturanti pak mají mít tři povinné předměty pro společnou část zkoušky, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.
