Článek
„Měsíčňané“ měli obývat rozlehlé kopule propojené podzemními tunely a pracovat u přístrojových desek v obklopení počítačů, případně měli na cestách k lunárním dolům poskakovat v nízké gravitaci.
Od roku 1972, kdy poslední astronaut opustil měsíční povrch, se jediné důkazy o lidském pobytu na Měsíci smrskly na několik vlajek, tři rovery, desítku kamer a 96 pytlů s výměšky. Co se stalo s onou slíbenou lunární základnou? Situaci rozebírá server britské zpravodajské stanice BBC.
„Jedním z velkých cílů naší práce je zajistit, aby se jen neumístily vlajky a neobtiskly stopy a pak se to celé nezrušilo,“ uvedla Nujoud Merancyová, vedoucí strategie a architektury z vývoje průzkumných systémů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) - jedna z klíčových osob zodpovědných za plánování návratu na Měsíc.
NASA vyzvedla modul Orion z oceánu, budou ho zkoumat technici
Loni v prosinci se na Zemi po téměř čtyřech týdnech vrátila první mise Artemis I, při které plavidlo bez posádky obkroužilo Měsíc. První astronauty na lunární orbitu má v roce 2024 vynést Artemis II a někdy v polovině dekády v rámci mise Artemis III přistanou na Měsíci dva astronauti.
Astronaut Cernan to přirovnal k táboření
Posádka poslední mise Apollo, Eugene Cernan a Harrison Schmitt, strávila na lunárním povrchu nejdelší dobu ze všech astronautů: celkem 75 hodin.
Cernan to přirovnal k táboření - najedli se a vyspali v houpacích sítích uvnitř malého přistávacího modulu, pak si oblékli skafandry a vydali se ven.
Zemřel astronaut Eugene Cernan. Byl posledním člověkem na Měsíci
Pro srovnání, astronauti mise Artemis III mají na Měsíci zůstat přibližně týden. Očekávat mohou víc pohodlí - a mnohem víc prostoru.
Přistávací modul jim poskytne Společnost SpaceX Elona Muska. Vycházet bude z konceptu kosmické lodě Starship, která byla původně navržena pro dopravu 100 lidí na Mars.
Vzhledem k tomu, že NASA chce na Měsíc dopravit lidi jen dva, mělo by v modulu být dost místa na laboratoř, úložný prostor pro lunární vozítko, a dokonce i několik domácích výdobytků, jako jsou postele, kuchyň a toaleta.
Rizika při delším pobytu
Ať už bude konečná specifikace přistávacího modulu Artemis III jakákoliv, během následujících misí budou astronauti na Měsíci pobývat delší dobu a budou mít příležitost podrobně jej prozkoumat. Jako základna jim zřejmě poslouží kosmická loď, cestovat budou lunárními vozítky s umělou atmosférou. Čím déle ale astronauti na přirozené družici zůstanou, tím většímu riziku se vystavují.
„Čelíte třem hlavním problémům - radiaci, extrémním teplotám a dopadu meteoritů,“ zmínil Aidan Cowley, poradce Evropského střediska astronautů (EAC) v německém Kolíně nad Rýnem, které spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Na Zemi nás před částí těchto vlivů chrání atmosféra a magnetosféra.
Česko se chce podílet nejen na letu na Měsíc. Vláda schválila přistoupení k iniciativě USA
„Na Měsíci jste vystaveni slunečnímu a kosmickému záření na mnohem nebezpečnější úrovni a teploty se mohou pohybovat od 100 stupňů Celsia přes den po minus 180 stupňů Celsia v noci,“ popsal Cowley.
„Pak se stačí rozhlédnout po povrchu Měsíce a vidíte jeho krátery; neustále ho zasypávají mikrometeority, které po čase všechno na povrchu zničí,“ dodal.
Cihly z regolitu?
Místo toho, aby si astronauti ze Země vozili objemné - a drahé - obydlí, Cowley by dal přednost výstavbě příbytků z lunárních materiálů. Přírodní zdroje Měsíce vás nepraští hned do očí - nemá žádnou vegetaci, potravu nebo tekoucí vodu. Má ale nerostné bohatství, sluneční svit a led.
„Pokud to zamýšlíme dlouhodobě, musíme maximálně využít každý zdroj, ať už ho přivezeme, či získáme na místě,“ vysvětlila Rachel Klimaová z laboratoře aplikované fyziky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).
„Pokud máte odpadní teplo, k něčemu ho využijete… pokud máte zbytkový kov z výroby kyslíku, využijete kov… pokud máte kovový šrot, využijete ho,“ vyjmenovala.
Mise Artemis je připravena na lety na Měsíc s posádkou, oznámila NASA
NASA ukázala nové skafandry pro misi na Měsíc
Touto mantrou se v posledním desetiletí řídí i Cowleyho tým. Naučil se zdatně vyrobit cihly z jednoho z nejhojnějších měsíčních zdrojů - regolitu neboli měsíčního prachu. ESA při experimentech s prachem s podobnými vlastnostmi jako regolit vyvinula několik různých způsobů, jak lunární cihly vyrobit.
Jedna z metod zahrnuje obří zrcadlo a řadu lup, které soustředí sluneční světlo. Teplo z něj staví prach, který se pak může vrstvit jako v 3D tiskárně.
| Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých menších planetkách i jiných planetách. Regolit vzniká při dopadech meteoritů různé velikosti, které povrchovou vrstvu neustále převracejí a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. |
V případě úspěchu mohou astronauti cihly použít ke stavbě celých lunárních struktur - např. na vnější vrstvu nafukovacích modulů nebo při využití už nefunkčních přistávacích zařízení.
Průzkum vesmíru by neměl pokračovat v „tradici kolonialismu“, nabádají experti
