Hlavní obsah

Dobrá zpráva pro lovce hvězd. Nebe nad Manětínskem je dál temné

Manětín

Kdo chce počítat hvězdy, ať vyrazí na Manětínsko. K vidění jich tady jsou asi dva tisíce. Ve třicet kilometrů vzdálené Plzni přitom jen desítky, maximálně stovky. Tamní obce na to mají glejt - právě před deseti lety byla oficiálně vyhlášená rozsáhlá manětínská oblast tmavé oblohy.

Od vyhlášení manětínské oblasti tmavé oblohy uplynulo právě deset letVideo: Ivan Blažek, Novinky

Článek

„Dobrou i špatnou zprávou je, že se za tu dobu (10 let - pozn. red.) prakticky nic nezměnilo,“ řekl Novinkám Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti.

„Pořád tedy ještě platí, že Manětínsko je jedno z nejtmavších míst v Česku, díky malé hustotě osídlení i chybějícímu průmyslu. Ale životní prostředí by se mělo zlepšovat. A za to, že se úroveň světelného znečištění nesnižuje, nemohou zdejší malé obce, ale velká města kolem - Plzeň, Karlovy Vary, detekujeme tady i zář z Prahy. Obecně světel přibývá. Více lamp, více domů, více silnic,“ konstatoval Suchan.

Šetrnější osvětlení

Oblast v Plzeňském a malou částí i v Karlovarském kraji zahrnuje 346 kilometrů čtverečních, sahá od Krsů a Drženě na jihu po Žlutice na severu a je největší svého druhu v Česku. Na celém území s devíti vesnicemi a městečky přitom žije jen necelých 4500 obyvatel, v průměru tedy pouhých třináct lidí na čtvereční kilometr. „Celostátní průměr je desetkrát vyšší,“ připomněl Suchan.

Světel je ve městech až příliš, nový přístroj pomůže ta zbytečná vypnout

Věda a školy

Memorandum o vyhlášení oblasti tmavé oblohy nemělo pro dotčené obce žádnou právní závaznost, ale obsahovalo třeba doporučení, jaké parametry by mělo mít veřejné osvětlení. Ve třech případech se už změnilo k lepšímu.

„Na průtahu Bezvěrovem osadili lampy s kryty, které zaručují, že svítí tam, kam mají, tedy k zemi. V Krsech nainstalovali biodynamické osvětlení. Ráno a večer svítí ostře, bíle, v noci tepleji. A na teplé světlo přecházejí i v Nečtinech,“ zrekapituloval to Suchan.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

Nad Manětínskem v noci svítí podle astronoma Pavla Suchana na dva tisíce hvězd.

Podle nečtinského starosty Jiřího Křemenáka (Muži pro Nečtiny) je zatím vyměněno asi padesát ze 190 lamp. „Do zbývajících se pustí firma nyní, na podzim bude hotovo. Měly by být i s časovači, aby přes noc, když už nikdo nechodí, svítily v tlumeném režimu. Využíváme dotaci na úspory energií,“ podotkl Křemenák.

V největším sídle oblasti, v Manětíně se 1100 obyvateli, se pustí do podobné akce příští rok. „Zatím máme vyměněno asi dvacet procent světel. Samozřejmě nejen kvůli tmavé obloze, důležitá je i energetická úspora,“ upozornil starosta Kamil Hanus (Nezávislí pro Manětín).

Chystá se i Podyjí. A co Šumava?

V Česku jsou tři oblasti tmavé oblohy. Kromě Manětínska je to část Jizerských hor a část Beskyd. „Chystá se i Podyjí, kde má zájem rovněž rakouská strana,“ uvedl Suchan.

A dál? „Moji kolegové se dělí na dvě skupiny. Jedna říká: vyhlásíme ještě další a další oblasti. A druhá: už není kam sáhnout. Faktem je, že ta vůbec nejtmavší místa u nás jsou na Šumavě, akorát od tamního národního parku nevzešla potřebná iniciativa,“ dodal Suchan.

Pro obce je zmíněný status dobrou propagací. „Astronomové tady dělají pozorování, návštěvníci sem jezdí i kvůli noční obloze,“ poznamenal starosta Hanus. „Nám to možná přijde normální, my ty hvězdy vidíme pořád. Ale lidé odjinud říkají, jak to tu máme krásné.“

Foto: Astronomický ústav AV ČR

Manětínská oblast tmavé oblohy

Nejtemnější kout v Česku existuje už 15 let. U jeho zrodu stáli Poláci

Věda a školy
Související témata:
Pozorování oblohy

Výběr článků

Načítám