Článek
V ČR fungovalo podle dat ministerstva tento školní rok 4238 základních škol, které navštěvovalo kolem 964 600 žáků. Soukromé školy – bylo jich 279 – tvořily zhruba 6,6 procenta všech. V roce 2015 činil jejich podíl 3,5 procenta.
Počet žáků v privátních základních školách odpovídal 2,3 procentům všech školáků, před sedmi roky 1,1 procenta.
Nadále přibývá i soukromých školek, i když pomaleji. Nyní jich je podle ministerstva v Česku 425 a chodí do nich 13 917 dětí. Celkový počet mateřských škol v ČR je zhruba třináctkrát větší.
Dětí v mateřinkách je kolem 360 500. Zatímco letos byl podíl soukromých školek asi osm procent a děvčat a chlapců v nich necelá čtyři procenta, v roce 2015 bylo soukromých školek 6,4 procenta a dětí v nich tři procenta.
Více odkladů či individuálního vzdělávání
Český statistický úřad loni v létě upozornil, že ve školách pozoruje měnící se zájem o vzdělávání. V MŠ v minulém školním roce ubyla pětina dětí mladších tří let a na úrovni ZŠ mj. narostl zájem o odklad povinné školní docházky a o individuální domácí vzdělávání, kdy žák chodí do školy jen na přezkoušení.
„V minulém roce tuto možnost pro plnění základní školní docházky využilo 4600 žáků, téměř třiapůlkrát víc než v roce 2015,“ uvedl úřad.
Jeho pracovnice Alena Hykyšová připomněla, že domácí vzdělávání si při výuce na dálku vyzkoušeli loni všichni žáci a někteří mohli zjistit, že by jim do budoucna mohlo vyhovovat více než ve škole.
MŠMT v únoru zveřejnilo návrh novely vyhlášky, kterou by chtělo vyjít vstříc soukromým i církevním školám a umožnit jim vyžadovat u zápisu přítomnost dítěte. Podle České školní inspekce tím školy nyní porušují právní předpisy. Školský zákon jmenuje pro přijetí k základnímu vzdělávání jen dvě kritéria, a to věk dítěte a místo trvalého pobytu.
Vyhláška zmiňuje i možnost existence dalších kritérií, dále je ale nevymezuje. Nová pravidla měla podle návrhu platit už pro zápisy letos v dubnu, zatím ale novela není schválená.
Odlišný přístup k zápisu v neveřejných školách podle ministerstva opodstatňuje to, že pro ně nejsou dány školské obvody jako pro veřejné školy.
Např. společnost EDUin ale varovala, že by úprava mohla prohloubit nerovnosti ve vzdělávání. Organizace považuje novelu za diskriminační, protože neveřejným školám umožní vybírat si žáky. Dosud je v případě převisu uchazečů musí losovat.