Do škol se možná vrátí dílny a pozemky, zástupci středoškoláků kroutí hlavou

„Zařazení dílen a pozemků je těsně před finalizací, do dvou let by se to mohlo uskutečnit,” sdělil Havlíček. Ve střednědobém horizontu by se podle něj mělo nastartovat také takzvané duální vzdělávání, tedy propojení školy s praxí. Dohoda padla také o vytvoření systému mistrovských zkoušek.

„Zákon je téměř v závěru, je ještě do něj potřeba dostat mistrovskou zkoušku,” pokračoval Havlíček s tím, že jejím garantem by byly řemeslné cechy.

Tato legislativní opatření by měla dle něj pomoci vyřešit aktuální nedostatek kvalifikované pracovní síly. Upozornil v této souvislosti na dvoutřetinový úbytek učebních oborů, který ve stavebním a nábytkářském průmyslu činil za posledních 12 let až 80 procent.

„Domluvili jsme se na konkrétním postupu. Zavedení mistrovské zkoušky by bylo pozitivní pro všechny. Propojení vzdělávání s praxí určitě chceme,” doplnil Babiš. Nedostatek pracovníků je podle něj největším problémem českého hospodářství.

Řemeslné živnosti představují 27 procent všech vydaných živnostenských oprávnění a jsou základem obslužnosti měst i venkova. Rozvoj průmyslového řemesla je nezbytným předpokladem pro udržení průmyslové a stavební produkce, která se nyní podílí na HDP 38 procenty a je základem zaměstnanosti v ČR, jak dodala AMSP.

Pro plán návratu dílen a pozemků do škol nemají příliš pochopení zástupci středoškoláků, tedy Česká středoškolská unie.

„V první řadě je třeba poukázat na to, že těžištěm problémů středního odborného školství není nedostatek žáků v učňovských oborech. Ten se skrývá spíše v neefektivní spolupráci zaměstnavatelů a škol na odborném výcviku žáků,” napsala Novinkám její předsedkyně Lenka Štěpánová.

„Z rozsáhlého dotazníkového šetření, které jsme prováděli v průběhu prosince a ledna na odborných školách a učilištích, jsme získali nepříjemná zjištění, která poukazují na závažné nedostatky ve vykonávání praxí žáky odborných škol a učilišť. Nezřídka se stává, že na praxích se žáci nedostanou k činnostem, které by skutečně rozvíjely kompetence, jež pro vykonávání svého oboru po absolvování střední školy potřebují, aby se uplatnili na trhu práce,” vysvětlila.

Od zástupců podnikatelů a průmyslníků by proto očekávala návrhy na koncepční změny ve školství, které kromě manuálních dovedností budou rozvíjet kompetence, které ve 21. století budou žáci potřebovat nejvíce. A to nejsou pouhé dovednosti k manuální práci, které by spíše dílny a pozemky na základních školách rozvíjely, nýbrž podnikavost, komunikativnost, řešení problémů a jiné.

„Zavedení dvou předmětů zaměřených na manuální činnosti nezaručuje, že vyplní mezery školství, které výše zmíněné kompetence nerozvíjejí. Nutno dodat, že dle studie Oxfordské univerzity jsou právě profese, jejichž těžiště leží v manuální činnosti, ohroženy nejvíce zánikem v důsledku automatizace a robotizace práce. Mezi ty patří profese jako kovář, manuální pracovníci v zemědělství nebo konstrukční pracovníci,” shrnula.

„Pokud to přeženeme, možná je podobně efektivní pro uplatnění se na trhu práce učit se prát prádlo na valše, jako okopávat záhony v pozemkách, nebo zatloukat hřebíky v dílnách,” uzavřela.

V roce 2017 bylo absolventů všech oborů navazujících na základní školy zhruba 76 200, z toho absolventů učňovských oborů 11 300. Podíl učňů mezi absolventy byl tak 14,9 procenta, zcela stejný jako v roce 2016 a podobný jako v roce 2015. Podle asociace se ustálila situace u potravinářských a elektrikářských profesí a přibývá učňů ve většině strojírenských profesí.

V dlouhodobém srovnání počtů absolventů učňovských oborů mezi lety 2005 až 2017 je ale podle dat asociace značný propad v podstatě ve všech oborech. Výjimkou je obor kominictví. V minulých letech byly zavedeny povinné kontroly komínů, takže absolventů oboru přibylo od roku 2005 o tisícovky procent.