Do roku 2100 může zmizet polovina světových pláží

Aby zhodnotili, jak rychle a kolik pláží může zmizet, analyzovali vědci ze Společného výzkumného střediska Evropské komise v italské Ispře satelitní snímky od roku 1984. Sledovali, jak se pláže změnily za posledních více než 30 let, a simulovali, jak by je globální klimatické změny mohly ovlivnit v budoucnu. Podle serveru USA Today byly snímky kombinovány s předpovědí emisí skleníkových plynů.

Pláže jsou cenné pro rekreaci, turistiku a volně žijící zvířata, zároveň poskytují přirozenou bariéru, která chrání veškeré pobřežní komunity před vlnobitím a bouřkami.

„Bez pláží budou dopady extrémních povětrnostních podmínek pravděpodobně vyšší,“ řekl agentuře AFP vedoucí autor výzkumu Michalis Vousdoukas.

Nová výstavba, stoupání hladiny oceánů, nárůst hurikánů a tajfunů, snížené množství sedimentu z přehradních řek, to vše představuje významné riziko pro tyto břehy a potenciálně ohrožuje obživu mnohých lidí i infrastrukturu.

Z jiné (loňské) studie zveřejněné časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences navíc vyplynulo, že by do roku 2100 mohly hladiny vzrůst i o více než dva metry, nikoli jen o metr, jak se předvídalo.

Je tak třeba se podle Vousdoukase na danou situaci připravovat. Některé země jako Spojené státy již plánují určité rozsáhlé „obranné systémy“, ale ve většině zemí budou takové masivní inženýrské plány neproveditelné nebo finančně nedostupné.

Podle vědců by úplně nejvíce mohla být postižena Austrálie, kde může být během příštích 80 let bylo odplaveno téměř 15 tisíc kilometrů pláží s bílým pískem. Dále Kanada, Chile a USA, obzvlášť kolem Mexického zálivu.

Mezi desítku zemí, které ztratí zřejmě nejvíce ze svého písečného pobřeží, patří také Mexiko, Čína, Rusko, Argentina, Indie a Brazílie. Písečné pláže zabírají více než třetinu globálního pobřeží, často právě ve vysoce obydlených oblastech.

Mezi konkrétní riziková místa patří podle listu The Daily Mail australský stát Queensland, okolí letoviska St. Tropez na Francouzské riviéře, havajské Honolulu, pláž Copacabana v brazilském Riu, jihošpanělský turistický region Costa del Sol či pobřežní britské město Weymouth. Jde tedy často právě o turistické oblasti či území, kde žije hodně lidí.

Studie zjistila, že též v západní Africe se objeví některé z nejhorších ztrát. V zemích jako Gambie a Guinea-Bissau může dojít k zaniknutí více než 60 procent písečného pobřeží.

Vědci nicméně věří, že i mírné snížení emisí skleníkových plynů by mohlo zabránit části předvídané zkázy. Avšak jak uvádí web Science Alert, i když lidstvo výrazně omezí znečištění fosilními palivy, které zvýrazňují oteplování Země, mohla by do té doby zmizet více než třetina písečných břehů, což ochromí turismus v různých zemích, uzavřeli odborníci.