Článek
Jedná se o hrubou analýzu dat podle stavu ke konci února. Výsledky zápisů podle ministryně víceméně korespondují s předešlými lety. Patrné je také postupné snižování podílu počtu žádostí o odklad.
Nemění se téměř nic, pouze nárok na podporu
„Z údajů o zápisech vyplývá, že do běžných nebo speciálních základních škol míří přibližně stejné počty dětí jako loni, což znamená, že se z hlediska novinek vyplývajících z novely školského zákona zatím nemění v tomto ohledu zásadně téměř nic, co by nám signalizovalo velké přesuny dětí," řekla Valachová.
Zopakovala, že nová legislativa zajistí jen nárok dítěte na podporu, kterou potřebuje. [celá zpráva]
Do běžných ZŠ se hlásí nepatrně více dětí s již diagnostikovaným zdravotním postižením s výjimkou tělesného handicapu.
Do běžných základních škol letos přišlo k zápisům 150 307 dětí, což je o 2309 (1,6 procenta) více než loni.
Vedle demografie to souvisí také se zvýšením počtu základních škol zapisujících do nového školního roku o 33, a s možností účasti dětí na zápisech na více školách, uvedlo ministerstvo.
Trochu jiné rozložení dětí s postižením
Do speciálních škol, které zápisy pořádaly, dorazilo 2028 dětí. To je o 74 zapisovaných méně než loni.
„To nejspíše souvisí s faktem, že aktuální populační ročník je o něco menší než loňský, přičemž je zde charakteristické, že rodiče většinou nezapisují děti do více takových škol, jako je tomu u zápisů do škol běžných,” uvedl úřad.
Změny nastávají ve struktuře zdravotního postižení dětí, které míří do jednotlivých typů škol. Do těch běžných se hlásí nepatrně více dětí s již diagnostikovaným zdravotním postižením s výjimkou tělesného handicapu, kde byl zatím zaznamenán mírný pokles. Do speciálních škol zase míří více dětí s vadami řeči, vývojovými poruchami chování nebo kombinovaným postižením.
Ve speciálních školách bylo naopak zapsáno méně dětí s již diagnostikovaným mentálním postižením, meziročně téměř o pětinu. Podíl zapisovaných se žádostí o odklad se za posledních pět let snížil z 12,3 na současných 10,9 procenta. Toto číslo ale nemusí být konečné, žádost o odložení nástupu do školy mohou rodiče podávat do konce května.
Inkluze v otázkách a odpovědích |
---|
Ruší se speciální školy? |
Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol. Děti se středním a těžkým zdravotním postižením nadále budou moci využívat speciálně mířené péče ve speciálních školách. |
Ruší se praktické školy? |
Po celé republice je 17 tzv. praktických škol, které soustřeďují čistě žáky s lehkým mentálním postižením. Přesnější diagnózy budou průběžně určovat, jaký typ vzdělání je s novými podpůrnými opatřeními pro žáka v jeho nejlepším zájmu. |
Nadále bude na rodičích rozhodnutí, zda budou chtít takto postižené děti integrovat v běžné třídě, nebo ve speciální třídě, nebo upřednostní „praktickou“ školu. Z předběžných průzkumů ministerstva plyne, že rodiče zatím nejeví velký zájem o integraci těchto dětí. |
Z praktických škol přechází do běžných každoročně méně než sto dětí. Pokud vlivem inkluze zaniknou některé třídy praktických škol, budou jejich zaměstnanci zapotřebí v inkluzivních školách. |
Dohlédne na inkluzi sociálka? |
Orgány sociálně-právní ochrany dětí žádné nové pravomoci nedostávají. Ve výjimečných případech zasahují, pokud například rodič nadaného dítěte trvá na jeho zařazení do praktické školy. To zakazuje zákon z roku 2005. |
Ztratí rodič kontrolu nad svým dítětem? |
Práva rodiče se posilují. Pokud rodič nesouhlasí s výsledkem vyšetření a doporučením školského poradenského zařízení, může nově požádat o revizní posudek. Je-li jeho dítě tzv. hraničním, tedy s IQ naměřeným kolem 70 bodů, bude rozhodovat sám, do jakého typu školy jej pošle. |
Často pak hraje roli přístup ředitelů škol. Když rodič vycítí, že jeho dítě není ve škole žádáno, do nepřátelského prostředí jej nepustí. Předpokládá se však, že školy ztratí obavy z integrace, jakmile se ukáže, že dostanou peníze na asistenta, speciálního pedagoga nebo školního psychologa a další podpory včetně speciálních pomůcek. |
Jsou na to peníze? |
Žádosti o peníze na platy asistentů posílají školy krajům. Devět procent těchto žádostí nebylo v minulosti vyslyšeno vůbec a ředitel sháněl peníze z jiných zdrojů, například z balíčku určeného na odměny pro učitele, což budilo ve školách zlou krev. |
Někdy si musel asistenta zaplatit rodič. V mnoha případech dostaly školy jen část požadovaných peněz. Nyní budou mít kraje povinnost splnit kompletní požadavky na prostředky pro asistenta. Peníze dodá ministerstvo. |
Kraje však hlásí, že netuší, kolik požadavků se jim sejde. Ani ministerstvo nedokáže odhadnout, jak se budou rodiče rozhodovat, ale peníze pro kraje vypočítává podle toho, kolik žádostí bylo posíláno v minulosti. Kompletní údaje o záměrech rodičů má mít ministerstvo do konce května. |
Budou peníze i v budoucnu? |
Peníze na asistenty pedagoga a další podpory pro nadané a handicapované žáky jsou nárokové. Letos už je ve státním rozpočtu pro tyto účely vyčleněno zhruba půl miliardy korun. |
Ministerstvo počítá s tím, že v roce 2017 bude potřebovat miliardu korun navíc, o rok později miliardu a půl. Že se s těmito penězi ve výhledu nepočítá, je spíše administrativní chyba, protože s danými penězi se musí počítat automaticky, stejně jako s penězi na tarifní platy kantorů. Vyjednávat o tom ještě bude ministryně školství s ministrem financí. |
Kdo bude asistenta dělat? |
Zájemce musí mít maturitu z pedagogického oboru anebo si musí doplnit rekvalifikační kurz. V současnosti se plat asistenta pohybuje kolem deseti tisíc korun, což není motivační plat, ale pro studenta pedagogické školy už je to zajímavý přivýdělek spojený s praxí. |
Podle konkrétní náplně práce bude možné asistenta zařadit až do osmé tarifní třídy a jeho plat by se mohl při plném úvazku zvýšit v průměru na 16 tisíc. Často se asistenty stávají kantoři na penzi, kteří si tak polepší k důchodu. |
Podle ministerstva se úvazky asistentů a jejich platy zvýší, jakmile zřizovatelé nebudou muset jejich plat doplňovat ze svých omezených zdrojů. A s tím se počítá. Očekává se však, že v některých regionech nemusí být asistentů hned dostatek, postupně má jejich počet růst. |
Nebudou se postižené děti v běžných třídách trápit? |
Obavy se týkají zejména integrace lehce mentálně postižených dětí, protože by v konkurenci s ostatními dětmi mohly cítit frustraci a propadnout pocitu méněcennosti, případně by mohly čelit šikaně. Ministerstvo vychází ze zkušeností škol, které už tyto děti integrují. Jedná se o tři a půl tisíce dětí z celkového počtu 13 300. |
Podle ministerstva se tito žáci v těchto školách netrápí a vzdělávání je i přes jejich nižší výkon motivuje. Individuální plán zajišťuje nižší vzdělávací nároky uměřeně jejich rozvoji. Doporučená podpora se má také proměňovat. |
Všichni lehce mentálně postižení nastoupí do běžných škol? |
Doporučení do běžné školy by neměly dostávat lehce mentálně postižené děti, u nichž bude zjištěna ještě nějaká další vada. Citlivě se má posuzovat, zda dítě s danou diagnózou bude schopné výuku v běžné škole i za všech podpůrných opatření zvládat. |
Dětí se středně těžkým a těžkým mentálním postižením se inkluze netýká, pokud o ni nebude rodič stát a poradenské zařízení dojde k závěru, že by s podpůrnými opatřeními mohlo být zařazeno do speciální třídy v běžné škole. Takový postup však resort nedoporučuje. |
Už nyní školská poradenská zařízení zpřesňují diagnózy, kvůli čemuž dochází i k úbytku počtu dětí s diagnózou lehké mentální postižení. Starší přístup umožňoval, že danou diagnózu dostalo někdy i dítě, které bylo v rodině zanedbáno, ale mělo šanci se rozvíjet. |
Může dojít k mylnému doporučení. Nicméně děti, u kterých bude diagnóza sporná, budou do poradny chodit častěji. Počítá se rovněž s navýšením počtu psychologů a speciálních pedagogů v poradnách o 150 lidí. |
Školy se cítí nepřipravené. Nemá se účinnost odložit o rok? |
Návrh na odklad účinnosti novely sněmovní školský výbor nepodpořil. Pokud by však na to došlo, ztratila by většina škol nároky na podpůrná opatření, která novela slibuje. S integrací postižených dětí do běžných tříd má zkušenost 3175 škol. |
Lehce mentálně postižené integrovalo na 800 škol a 700 z nich mělo takových žáků méně než tři. Nemohly však počítat s podpůrnými opatřeními, jako jsou asistenti, speciální pomůcky či snižování počtu dětí ve třídách. |
Zdroj: Právo, ministerstvo školství |
Náměty k článkům o inkluzi pište na adresu: inkluze@pravo.cz |