Do nemocnic se nehrnou, absolventi fyzioterapie míří do soukromých klinik

„Při rehabilitaci ‚na pojišťovnu‘ to zpravidla vypadá tak, že na každého pacienta je vyčleněno třicet minut. Během nich se musí stihnout nejen cvičení, ale také vysvlečení pacienta, komunikace problému a administrativa. Tak krátký čas může stačit, pokud někdo potřebuje rozhýbat třeba prst, ale komplexní problémy vyžadují více času,“ vylíčila Novinkám fyzioterapeutka Barbora Švorcová, která se po škole rozhodovala hlavně podle organizace a rozvržení práce.

„Když vám rukama projde 16 lidí za osm hodin, je to velmi náročné. Přišlo mi, že pacientům nedávám, co by si zasloužili,“ vysvětlila. Finanční ohodnocení pro ni také nebylo motivující.

Nástupní plat absolventa magisterského studia na pozici fyzioterapeuta se ve veřejných nemocnicích podle Unie fyzioterapeutů ČR (UNIFY) pohybuje lehce nad 30 tisíc korun hrubého dle platových tříd. Aktuální medián mezd je podle Českého statistického úřadu o osm tisíc výše.

Nakonec jako mnoho dalších zvolila práci v soukromém sektoru, problém sehnat práci neměla. I krátce po škole byli ochotni ji přijmout všude, kam přišla na pohovor. Finančně si polepšila v řádu stovek korun na hodinu.

Starší generace zdravotníků také řeší pružnost pracovní doby. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky je mezi 9153 aktivními fyzioterapeuty 88 procent žen. Ty také častěji řeší, jak skloubit práci a péči o děti nebo další členy rodiny.

„Po mateřské jsem se měla vrátit do práce ve státním zařízení, ale onemocněla mi babička. Musela jsem se začít starat o ni i o děti a dohromady s prací v tomto zařízení to už nebylo možné,“ popsala Novinkám fyzioterapeutka Hanka Široká, která také odešla do soukromé sféry.

„Fyzioterapeut má naštěstí více možností a všude po něm skočí,“ poznamenala.

Trend sleduje i profesní organizace fyzioterapeutů. „Do nemocnic míří jen velmi malé procento absolventů. Vliv hraje také to, že byla zrušena povinnost praxe u lůžka,“ sdělil Novinkám Vladan Toufar, prezident Unie fyzioterapeutů.

Praxe v nemocnicích je podle něj důležitou součástí odborné přípravy, nicméně rigidní systém služeb a nízké platy fyzioterapeuty odrazují.

O studium fyzioterapie je přesto podle Toufara dlouhodobě velký zájem, který převyšuje kapacity univerzit.

„Mladá generace chce vidět v práci pro nemocnice smysl a hledá flexibilitu. Opakovaně také upozorňujeme ministerstvo zdravotnictví na to, že platy nejsou stimulující a jejich růst je velmi pomalý. Fyzioterapeut, který nastoupí do práce, by se měl dále vzdělávat, růst, ale i třeba zakládat rodinu, k tomu finance také potřebuje,“ shrnul.

Ministerstvo zdravotnictví se odvolává na standardní fungování trhu práce. „Nemocnice musí nabídnout takové podmínky, které budou pro zdravotníky hledané odbornosti výhodné a nabídku práce přijmou. Nejde jen o mzdu, ale o pracovní podmínky či další benefity,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Platy zdravotníků ve veřejné sféře se řídí podle platových tabulek. Pro výsledné finanční ohodnocení jsou podstatné zejména dosažené vzdělání a praxe, další složkou jsou příplatky.