Článek
„Charakteristické brázdy, které křižují povrch měsíce Ganymedes, byly dlouho považovány za pozůstatky několika soustředných prstenců, které způsobil právě dopad gigantického asteroidu,“ uvedl podle listu The Guardian planetolog Naojuki Hirata z univerzity v japonském Kóbe.
Nebylo ale dosud přesně jasné, o jak velký náraz se jednalo a jaký měla událost na Jupiterův měsíc vliv.
Hirata v úterním článku v odborném časopise Scientific Reports popisuje, že střed oněch prstenců na povrchu měsíce míří téměř přímo od jeho domovské planety. To znamená, že asteroid musel měsíc destabilizovat a způsobit jeho vychýlení podél osy. Možný průběh událostí podle Hiraty potvrdily počítačové simulace.
V nitru velkého Jupiterova měsíce vzniká 1000 tun kyslíku denně, zjistila sonda NASA
Jupiterův měsíc je podobně jako pozemská přirozená družice vázán na svou planetu a plynnému obrovi ukazuje stále stejnou tvář.
Větší než planeta Merkur
Ganymedes (též Ganymed) je největší měsíc Sluneční soustavy, s průměrem zhruba 5268 kilometrů je větší než planeta Merkur (4879 km).
Náraz obřího tělesa, který se odehrál před více než čtyřmi miliardami let, patrně „zcela odstranil původní povrch“ měsíce a ovlivnil i jeho nitro, které podle vědců skrývá oceán plný slané vody.
Asteroid, který vyhubil dinosaury, se zformoval za Jupiterem
Nelze ovšem vyloučit, že vrásy na Ganymedu vznikly jinou cestou, jak Hirata doplnil.
Další důkazy podporující nebo vyvracející jeho teorii může přinést výzkum sondy JUICE Evropské kosmické agentury (ESA), která odstartovala zkoumat Jupiterovy měsíce loni v dubnu.