Článek
Čínská sonda Čchang-e 4, pojmenovaná podle měsíční bohyně z čínské mytologie, přistála 3. ledna na trvale odvrácené straně Měsíce, konkrétně ve Von Karmánově kráteru v Aitkenově pánvi. [celá zpráva]
Číně se to podařilo jako první zemi, všechna dosavadní přistání – přístrojů nebo lidí – se uskutečnila na přivrácené straně. Čchang-e 4 navíc s sebou měla robotické vozítko Nefritový králík 2, které už 12 hodin po přistání vyjelo ven. [celá zpráva]
Postupně už na Zemi poslalo vůbec první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany luny. [celá zpráva]
Úkoly mise Čchang-e 4 zahrnují astronomická pozorování, průzkum tamního hornatého terénu a nerostů a mimo jiné i měření neutronové radiace.
Pokud jde o misi Čchang-e 5, zaměřenou na odebrání vzorků z přivrácené strany Měsíce a jejich dopravení na Zemi, Wu Jen-chua uvedl, že bude realizována koncem roku, přičemž další čínská sonda má podle něj už napřesrok zamířit k Marsu.
„Mise Čchang-e 5 by rovněž měla položit základy pro vyslání dalších sond na lunární jižní pól,” doplnil Wu.
Čínské kosmické ambice
Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci.
Možná už příští rok bude zahájena mise, jejímž cílem bude v budoucnu dopravit na Zemi měsíční horniny i z druhé strany, jestliže nejprve uspěje Čchang-e 5. A dle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.