Článek
Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) by vláda chtěla návrh do března předložit Sněmovně. "V případě spěšného projednání by mohl být schválen na podzim," uvedl ministr. Novela by podle něj měla začít platit od 1. ledna 2010. Roční prodleva od schválení zákona do jeho vstupu v platnost je podle Nečase nutná proto, aby se na změny připravily jednotlivé úřady sociálního zabezpečení.
"Demografický vývoj nelze ošulit. Každá zodpovědná vláda by konala tak, jak koná tato vláda," uvedl ministr.
Podle navrhovaného zákona by muži a ženy bezdětné či s jedním dítětem měli odcházet do penze v 65 letech po roce 2030, což se tedy týká lidí, kteří se narodili po roce 1965. Matky více potomků by mohly jít do důchodu o něco dřív podle počtu vychovaných dětí. Povinné odvody státu by se měly hradit 35 let.
Důchodový věk se postupně zvyšuje už od poloviny 90. let, a to na současných 63 let. Muži tak odcházejí nyní do penze zhruba v 61 letech, bezdětné ženy v 60. Matky podle počtu vychovaných dětí o něco dřív.
Matky dvou a více dětí budou moci jít do penze dříve
"Nutnost změny plyne z celkového snížení porodnosti a prodloužení střední délky života. Jedná se letos téměř o 300 miliard korun výdajů, což je asi jedna třetina státního rozpočtu," podotkl. Dodal, že je kromě problematiky stáří, na kterou jde 70 procent výdajů, je třeba řešit také invalidní a pozůstalostnií penze.
Podle návrhu by měl i po dosažení 63 let růst věk stejným tempem jako dosud. U mužů by se každoročně zvedal o dva a u žen o čtyři měsíce. Možnost jít dřív do penze podle počtu dětí by měly mít nadále matky dvou a více dětí.
Studium už by se nemělo zahrnovat do takzvané náhradní doby pojištění. V ní lidé sice pojistné neplatí, do nároku na penzi se tento čas ale počítá. Penze při dřívějším odchodu do důchodu o více než dva roky by se měla krátit výrazněji. Zákon mění i důchody invalidní a pozůstalostní.
Jednání s opozicí zatím bez úspěchu
Vláda rozdělila reformu penzí do tří etap. Chtěla je stihnout do voleb v roce 2010. První etapu upravuje navrhovaný zákon. Původně ho vláda měla dostat do konce loňského září. Termín se posunul kvůli jednání komise pětice parlamentních stran, které skončilo neúspěchem.
Vládní strany s opoziční ČSSD chtějí dál jednat i poté, co dostanou normu poslanci. O jednání mluví i sociální demokraté. Debatovat ale chtějí o celé reformě, nejen o její první části. Jsou proti opt-outu, tedy přesměrování části odvodů do fondů. Zahrnuje ho třetí etapa.
Odbory jsou kritické
Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha má Česko na rozhodnutí o zvyšování důchodového věku ještě zhruba deset let čas. Již dříve řekl, že podstatné je hlavně stanovení poměru penzí ke mzdám a zdrojů, z nichž se budou důchody vyplácet.
Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) je reforma nutná, jinak hrozí důchodovému systému dluhy. Společnost totiž stárne a seniorů přibývá. Život se prodlužuje, takže lidé pobírají penzi déle než v minulosti. Zmenšuje se i podíl těch, kteří pracují a na důchody přispívají. Podle Nečase je prosazení důchodové reformy jedním z hlavních důvodů existence Topolánkovy vlády.
Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Nečasův návrh kritizovalo. Podle předáků lidé v některých profesích do 65 let pracovat nevydrží a měli by odcházet do penze dřív. Odboráři jmenovali například horníky. Nesouhlasí ani s prodloužením povinné doby pojištění o deset let.
"Cesta je zabránit zdravotním poškozením pramenícím z expoziční doby. Není možné, aby daňoví poplatníci platili uhelným společnostem za to, ze horníkům ničí zdraví," podotkl Nečas. Ministr dodal, že český horník může svou práci vykonávat po dobu 15 let. "Budu první, který navrhne deset let," poznamenal s tím, že zavádění speciálních důchodových kategorií je opačným trendem ve srovnání s vyspělými zeměmi.
Nečas již dříve řekl, že už nyní lidé odvádějí pojistné v průměru zhruba čtyři desítky let. Předseda ČMKOS Milan Štěch před nedávnem prohlásil, že pokud se vládě podaří úpravy prosadit, chtějí odboráři po případné změně vlády po volbách usilovat o vrácení penzijního systému do původní podoby.