Článek
Čeští vědci dlouhodobě monitorují změny okrajové části Antarktidy v souvislosti se změnou klimatu, řekl novinářům vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
Cílem expedice je opět monitoring klimatu a sledování stavu ledovců, proměn území, řek, jezer a ekosystémů. Pokračovat bude studium změny dlouhodobě zmrzlé půdy na Antarktickém poloostrově i medicínský výzkum vlivu stresu na zdraví v polárních oblastech.
„Specifikem našeho programu je především to, že se snažíme pracovat uceleně v co nejširším spektru přírodovědných disciplín, abychom pokryli veškeré aspekty té části Antarktidy, kam směřujeme,“ uvedl Nývlt.
Dvacátá expedice vytvoří v Antarktidě dokument o českém výzkumu
Testování osvětlení i ponožek
Z vybavení budou vědci testovat ponožky a nové osvětlení. „Tradičně testujeme oblečení, letos to budou ponožky české firmy. Z hlediska bezpečnosti budeme používat nové osvětlovací zařízení lidí, ale i objektů. Zařízení má nízkou spotřebu. V extrémním prostředí, jako je zima a tma, je vhodné otestovat, jak bude fungovat,“ řekl Nývlt.
Ostrov Jamese Rosse prochází podle vědců významnými změnami. Český výzkum je specifický tím, že je v dané oblasti jediný, nejbližší stanice jsou zhruba 70 kilometrů daleko.
Mendelova polární stanice se nachází na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova (archivní foto).
„V okolí stanice Johanna Gregora Mendela nastávají dramatické změny, jsou to asi největší změny v oblasti celé Antarktidy. Pozorujeme tam rozpady ledovců, vysychání vodních toků či sněhové a prachové bouře,“ poznamenal výzkumník Kamil Láska. Na výzkumu je podle něj nejtěžší odhadnout své síly v kombinaci s proměnlivým počasím.
Rizika ptačí chřipky
Kvůli výskytu vysoce patogenního viru ptačí chřipky museli vědci zrušit aktivity spojené s výzkumem zvířat.
„U ptačí chřipky nikdy nevíme, jak moc přenosná je. V oblasti, kam míříme v této sezoně, zatím letos nikdo nebyl, takže nemáme informace o aktuální situaci, ale v okruhu 200 kilometrů už jsou úhyny ptactva zaznamenávány. Pro letošní expedici tak platí striktní zákaz přibližování se k ptactvu a savcům,“ vysvětlil Nývlt.
První lední medvěd podlehl ptačí chřipce
Výpravu tvoří vědci, technici, lékař a letos i a dva dokumentaristé, režisér Petr Horký s kameramanem Janem Šimánkem. Natáčet budou dokument pro Českou televizi.
„Naši vědci v Antarktidě odvádí skvělou práci na světové úrovni, a mám pocit, že se o tom pořád málo ví. Obrovské téma je pro mě taky to, jak vypadá soužití skupiny vědců a vědkyň v tak izolovaném prostředí,“ řekl Horký.
Čeští polárníci chtějí místo základny sestavené z ruských chlaďáků novou stanici Nelson
Skupina vědců nyní odlétá z vídeňského letiště přes Madrid do Chile, odkud se přesune lodí chilského vojenského námořnictva přes Drakeův průliv do Antarktidy a poté jinou lodí na ostrov Jamese Rosse s českou stanicí.
Menší, osmičlenná skupina vědců vyrazila z České republiky 27. prosince a v prvním lednovém týdnu dorazila na základnu CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Část výpravy se pak tento týden přesunula na čínskou základnu Great Wall Station.
Na chilském území Antarktidy se objevil vzácný bílý tučňák
Záběry od „očitého svědka“. Největší ledová kra na světě putuje oceánem u Antarktidy
