Článek
Vedle erupcí v posledních dnech se k Zemi začala natáčet také koronální díra. Z takovéto díry ve sluneční atmosféře, kterou zachytila družice NASA Solar Dynamics Observatory (SDO), uniká sluneční vítr. Ten spolu s výronem koronální hmoty (CME) ze Slunce může také zvýšit geomagnetickou aktivitu a vytvořit podmínky pro případné polární záře.
„Zemi bude míjet oblak CME, jehož část možná proletí i blízko u Země. Ta část CME byla uvolněna v pátek 1. prosince ve 23:00 SEČ. Zároveň se k Zemi natáčí koronální díra, z níž k Zemi uniká sluneční vítr. Kombinace těchto dvou faktorů má zvýšit geomagnetickou aktivitu v průběhu zítřka (pondělí 4. prosince) a pozítří (úterý 5. prosince),“ upřesnil pro Novinky Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
„Vysokorychlostní proud částic z koronální díry pravděpodobně způsobí geomagnetické bouře střední třídy G2 v pondělí a nižší úrovně G1 v úterý,“ informoval na svém webu americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA).
K Zemi se řítí masivní sluneční bouře
Momentálně je však podle Horálka jen malá pravděpodobnost, že v následujících dnech budeme moct sledovat polární záři i z našeho území. „I když zcela vyloučeno to není,“ poznamenal s tím, že aktuální model NOAA předpokládá zvýšenou aktivitu zejména v našich denních hodinách. Model ale ještě bude aktualizován.
Sluneční erupce způsobují výron koronální hmoty (CME), která je ve skupenství plazmatu a skládá se hlavně z protonů a elektronů. Většina erupcí se uskuteční kolem slunečních skvrn, kde se vyvine intenzivní magnetické pole z povrchu do koróny. Během erupcí vyvrhne Slunce obrovská oblaka elektrizovaného plynu, který rychlostí stovek kilometrů za sekundu zasáhne magnetické pole Země. | |||
Tyto jevy, označované souhrnně jako sluneční bouře, sledují astronomové s obavami, jelikož mohou způsobovat geomagnetické bouře, čímž představují nebezpečí pro lidské technologie, jako jsou energetické sítě, satelity, navigace nebo letecká doprava. Sluneční bouře nicméně rovněž způsobují populární polární záře. |
U nás jsou polární záře vzácností
Dřívější oblak CME, který zasáhl magnetické pole Země už v pátek, vyvolal silnou geomagnetickou bouři třídy G3 s polárními zářemi na obou polokoulích, napsal web SpaceWeather.com.
Podle astronomů byly hodnoty zřejmě takové, že kdyby bylo u nás v tu chvíli – tedy v noci z pátku na sobotu – jasno, polární záře bychom viděli nízko nad severním obzorem i v Česku.
Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Zatímco v polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácný. Češi si ovšem mohli polární záři pořádně vychutnat poměrně nedávno, před měsícem.
Podle odborníků je třeba vždy zdůraznit, že modelování vlivu slunečního větru v blízkosti Země, a tedy i předpovídání polárních září, je věc pravděpodobností.
Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová
„Lidé nemohou u tohoto typu jevu čekat, že když předpověď určí, že v nějakou hodinu je šance na polární záři, tak v té hodině opravdu úkaz nastane. A zájemci by se proto měli seznámit s ukazateli aurorálních monitorů, které jsou dostupné na internetu či v mobilních aplikacích, a podle nich se řídit při plánovaném pozorování potenciální polární záře z našeho území,“ radí Horálek.
(Například na tomto tuzemském webu můžeme vidět online kamery mířící na sever v Česku, Slovensku i v našem okolí v rámci Evropy; ukazují aktuální pohledy na severní obzor a v případě výskytu polární záře se jev objeví i tam.)
Příští rok se má Slunce dostat do maxima své aktivity a je tedy opět možné, že budeme svědky i více polárních září viditelných z našeho území. Největší šance jsou na jaře a na podzim. V Česku a na Slovensku ale nelze očekávat jasné záře jako v severských oblastech – obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit (mimo jiné i kvůli tzv. světelnému znečištění z měst), upozorňuje opavský Fyzikální ústav.