Hlavní obsah

Dinosauři osídlili severní polokouli mnohem dříve, než si vědci mysleli

5:53
5:53

Poslechněte si tento článek

Madison (USA)

Dinosauři patrně osídlili severní polokouli o miliony let dříve, než se dosud paleontologové domnívali. Naznačují to zhruba 230 milionů let staré zkameněliny, které jsou prakticky stejně tak staré jako nejdávnější nálezy dinosaurů jižních oblastí tehdejší pevniny. Jen několik fosilních fragmentů malého tvora objeveného tisíce kilometrů severně od jeho současníků tak otřáslo chápáním globální historie dinosaurů.

Foto: Jim West / Sciencephoto, Profimedia.cz

Dinosauří kostry v muzeu v americkém Utahu (ilustrační snímek)

Článek

Uvedl to tým z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu (UW-Madison) v nové studii publikované 8. ledna.

Dosud převládal mezi odborníky názor, že se dinosauři objevili v jižní části dávného superkontinentu Pangea zvané Gondwana před nejméně 233 miliony let, než se rozšířili do severní poloviny: Laurasie. Zatímco v oblasti bývalé Gondwany byla nalezena řada fosilií raných dinosaurů, nebyly k dispozici žádné podobně staré nálezy z okolí rovníku a Laurasie.

  • Později během jury a křídy se Pangea rozpadla na dvě části, jižní část Gondwanu a severní část Laurasii. Tyto kontinenty oddělil oceán Tethys.

Nově popsaný dinosaurus dostal jméno Ahvaytum bahndooiveche. Název vychází z jazyka původních obyvatel Šošonů, kteří žili mj. na území, kde výzkumníci fosilie nalezli.

V lomu v Oxfordshiru našli dinosauří dálnici

Věda a školy

Zkamenělé pozůstatky daného živočicha objevili paleontologové v roce 2013 v dnešním Wyomingu. Na základě jejich dlouhého zkoumání nyní vědci teorii o tom, že se na severu dinosauři objevili až třeba 10 milionů let poté, zpochybňují.

Nejstarší rovníkový dinosaurus na světě

Díky nedávné radioizotopové analýze fosilních vzorků se stáří tvora datuje do období před přibližně 230 miliony let - tím se nyní stal nejstarším známým dinosaurem z Laurasie, pevniny na severní polokouli pozdně prvohorního superkontinentu Pangea. Malý ještěr žil na severní - tj. laurasijské - polokouli v blízkosti rovníku.

Stáří kolem 230 milionů let tedy zmiňovaný nález řadí do srovnatelného časového období jako známé dinosaury z pevniny na jižní polokouli (tj. gondwanské dinosaury), o kterých se dlouho předpokládalo, že jsou na světě první. Jak s odkazem na studii píše server Sci.News, doteď podle vědeckých poznatků platilo, že gondwanskou faunu a nejstarší známý výskyt dinosaurů na severní polokouli dělí nejméně šest až 10 milionů let.

Na opačných stranách Atlantiku byly nalezeny téměř stejné dinosauří stopy

Věda a školy

„Tyto zkameněliny znamenají nejstaršího rovníkového dinosaura na světě - a také nejstaršího dinosaura Severní Ameriky,“ konstatoval vedoucí studie David Lovelace.

„Kuře s dlouhým ocasem“

Přestože paleontologové neměli k dispozici kompletní exemplář - což by ostatně bylo u raných dinosaurů mimořádně vzácné - našli dostatek pozůstatků, zejména z končetin, aby mohli jednoznačně určit, že šlo o dinosaura.

Jednalo se pravděpodobně o příbuzného sauropodů či tvora podobného sauropodům - většinou býložravých dinosaurů, mezi které patřily některé známé gigantické druhy. Známějšími členy příslušné skupiny jsou např. býložraví Brachiosaurus a Diplodocus, kteří by se tyčili nad malým A. bahndooiveche - nebýt milionů let, které je od sebe oddělovaly.

Jeho lebku, která by mohla pomoci osvětlit, čím se živil, výzkumníci neobjevili. Ostatní raní příbuzní sauropodů ale jedli maso a pravděpodobně byli všežravci.

V Iowě odhalili lebku mastodonta, který zřejmě žil ve stejné době jako lidé

Věda a školy

Ahvaytum bahndooiveche žil nejenže o miliony let dříve, než by se čekalo, ale byl také mnohem menší.

„V podstatě měl rozměry či tvar kuřete s opravdu dlouhým ocasem,“ uvedl Lovelace podle serveru Science Alert. „Dinosaury si představujeme jako obří monstra, ale jejich začátky byly skromné,“ doplnil.

Nalezený jedinec skutečně podle webu Earth.com měřil něco málo přes 30 centimetrů na výšku a od hlavy k ocasu byl dlouhý asi metr.

Byli na severní polokouli dinosauři ještě dříve?

„Mainstreamový“ pohled na dinosaury, jak dále píše Science Alert, tedy že byli miliony let „uvězněni“ v Gondwaně, než se rozšířili do Laurasie, každopádně tedy potřebuje revizi.

Naše chápání původu dinosaurů je zřejmě podle expertů zkresleno zjevnou nepřítomností „dat“, tj. nálezů, konkrétně v období před 237–227 miliony let. Toto období je známé velkými změnami klimatu, díky nimž byla celá planeta výrazně vlhčí a teplejší, proměnila nehostinné pouště v životní prostředí a poskytla suroviny pro rozmach biodiverzity.

V Hongkongu poprvé našli zkamenělinu dinosaura

Věda a školy

Mělo se za to, že hlavním důvodem nedostatku fosilií teropodů a sauropodů z tohoto období jsou nehostinné klimatické bariéry, ale tým paleontologů naznačuje, že tato absence může mít více společného se specifickými „podmínkami prostředí, díky nimž je uchování tělesných fosilií neobvyklé“. Přičemž odhalení exempláře A. bahndooiveche může být vzácnou výjimkou.

Zároveň však jiná dinosauří stopa v „mnohem starších“ horninách na místě naznačuje, že dinosauři nebo jejich příbuzní dokonce obývali oblast ještě několik milionů let před exempláři Ahvaytum. Uvidíme, co přinesou další průzkumy.

Potvrzeno. Původcem podmořského kráteru u pobřeží africké Guineje je opravdu asteroid

Věda a školy
Související témata:

Výběr článků

Načítám