Dílny po internetu? Učni musí k ponku, praxi nelze nahradit, varují učitelé

Pedagogové z profesního sdružení Učitelská platforma upozorňují na neřešenou oblast vzdělávání v případě zavření středních odborných škol a učilišť. Žáci těchto škol by tak přišli i o praktickou výuku, kterou lze velmi těžko nahradit distančním vzděláváním. Podle spolku by měla praktická výuka zůstat zachována a měla by se určit pravidla pro její absolvování.

„U některých učebních oborů tvoří praktická výuka až polovinu vyučovací doby. Žáci těchto oborů velmi často tráví jeden týden ve škole při výuce a druhý týden v dílnách školy či ve firmách a praktických provozech,“ vysvětlila předsedkyně platformy Petra Mazancová.

„Již v minulém školním roce žáci přišli o čtyři měsíce odborné praxe bez náhrady. Podle dosud navržených pravidel pro uzavírání škol je zřejmé, že se situace bude opakovat. Praktické dovednosti, které žáci v praxi získávají, přitom mnohdy není možné předávat žádným jiným způsobem,“ řekla Zuzana Terry ze Střední školy letecké a výpočetní techniky v Odolene Vodě.

Spolek učitelů proto navrhuje, aby ministři zdravotnictví a školství vytvořili pravidla, podle kterých bude možné praktickou výuku na středních odborných školách a učilištích zachovat. Může se jednat o početně uzavřené skupiny žáků či realizovatelný časový harmonogram. „Podobnou výjimku pro praktický výcvik již mají vysoké školy, mělo by tedy být možné, aby ji získaly i SOŠ a odborná učiliště,“ poznamenala Mazancová.

„Příznivcem plošných opatřeních nejsem, ale jak to vypadá, situace už začíná být vážná téměř v celé ČR. Zavedení distanční výuky se asi v blízké době bohužel nevyhneme,“ uvedla pro Novinky předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová ještě před úterním oznámením ministrů školství Roberta Plagy a zdravotnictví Romana Prymuly, že nová opatření postihnou střední školy.

„Avšak nelze učit první ročníky prezenčně, jak o tom dříve hovořil pan ministr Prymula, a zbytek distančně,“ upozornila Schejbalová, která je zároveň ředitelkou pražského Gymnázia Nad Štolou. První ročníky na SŠ jsou podle ní již po měsíci dostatečně aklimatizované.

Stejně tak tomu podle Schejbalové v případě gymnázií, které mají kromě čtyřletých oborů i víceleté gymnázium. I nižší ročníky víceletého gymnázia (odpovídají 2. stupni ZŠ) by tak měly podle ní případně přejít na distanční výuku. Jenže tomu tak nakonec očividně nebude.

Jak na své úterní tiskové konferenci zmínili ministr školství Robert Plaga (ANO) a šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), další opatření ve školství budou aplikována regionálně na dobu 14 dnů. Začnou platit od příštího pondělí (od toho dne by také měl platit nouzový stav), mateřských a základních škol se omezení přítomnosti dětí nedotkne, totéž má platit i pro nižší ročníky víceletých gymnázií.

Co to přesně bude znamenat pro střední školy, které jsou podle Prymuly jedním z ohnisek nákazy, chtějí ministři zveřejnit ve středu. Podle Prymuly chystaná opatření na SŠ nebudou platit v okresech, kde je epidemická situace lepší než v okresech označených na tzv. semaforu červenou a oranžovou barvou.

„Doufám ale, že případná distanční výuka nebude delší dobu, maturanti se již loni téměř celé druhé pololetí vyučovali distančně,“ napsala Novinkám ředitelka Schejbalová.

Plaga v úterý doplnil, že pro VŠ budou nadále platit současná nařízení hygieniků, kteří jim v regionech s vyšších rizikem nákazy covidem nařídili výuku na dálku.

Počty uzavřených jednotlivých základních či středních škol se nadále zvyšují, v Česku jich bylo koncem září sedm desítek. K tomu mělo dalších 490 škol v karanténě alespoň jednu třídu. Mnoho kantorů se ale shoduje, že ačkoli přináší distanční výuka s pomocí moderních technologií mnohá pozitiva, dlouhodobý výpadek školní docházky už by žáci nedohnali.

„Evidujeme 15 studentů pozitivně testovaných na covid-19. Od začátku školního roku jsme měli tři třídy v karanténě, nyní už je jedna z nich zpět v běžné výuce. Celý proces, než jsou opět všichni v lavicích, však trvá déle než karanténních 10 dní, jednotlivci musejí čekat na výsledky svých testů a jejich distanční výuka se prodlužuje na týdny. Přesto se nám daří dodržovat klasický rozvrh - učitelé přecházejí z prezenční výuky v plných třídách do prázdných učeben, kde vyučují dálkově virtuálně připojené žáky v karanténě,“ popsal peripetie Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) na pražském Proseku.

V jeho škole si podle něj na roušky všichni celkem rychle zvykli. Všichni v nich tráví i několik hodin v kuse, ale i to považují za lepší řešení než úplnou distanční výuku.

Původně Prymula zvažoval též uzavření druhých stupňů základních škol. „Já to opravdu mohu hodnotit pouze z hlediska pedagogického,“ zareagoval pro Novinky na možný přechod druhých stupňů ZŠ na distanční výuku předseda Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý, který rovněž vede Masarykovu základní školu v pražských Klánovicích. Podle něj platí, že pro většinu dětí je prezenční výuka efektivnější než distanční - čím mladší děti, tím to platí více. Základní školy jako celek ale tedy nakonec mají dále fungovat v běžném režimu.

Občanská iniciativa KoroNERV-20 složená z expertů napříč různými obory vyzvala vládu, aby při uzavírání škol vycházela z jasně zveřejněných dat. Podle iniciativy není jisté, že se žáci nakazili ve škole. Nepochopitelné by bylo také zavírat školy a nechat sportovní akce do 1000 lidí v uzavřených prostorech, uvádí.