Článek
Rostlinky roubuje, třeba nadzemní část melounu nechá přirůst na kořeny tykve, které jsou silnější než ty melounové. Sazenice pak na tři týdny umísťuje do nově vyvinutého skleníku, pomyslného inkubátoru, v němž jim vytváří ideální podmínky k životu.
Sazenice v něm pěstuje Martin Šimek aeroponicky. Jsou tedy jen zavěšeny ve vzduchu, a to celé i s kořeny, které nejsou zasazené v hlíně. Na kořeny je pravidelně stříkán živný roztok, díky čemuž rostlina sílí.
Vše kontroluje Šimkův přístroj. Stará se o dostatečný a pravidelný přísun živin, hlídá jejich kyselost, monitoruje teplotu ve skleníku, sleduje vlhkost a dalších šest položek.
A výsledek? Melouny z Šimkova skleníku se letos urodily u Bílovic na Uherskohradišťsku v místech, kde nikdy nebyly ani schopny dozrát, a to již počátkem srpna, tedy s měsíčním předstihem. Lokalita má sice jedno z nejteplejších klimat v Česku, ale s jihem Slovenska, kde se pěstují melouny ve velkém, to srovnávat nelze.
Německá univerzita vystavuje kosti unikátního prehistorického primáta, který chodil po dvou
„Je to zemědělství budoucnosti, které budeme využívat stále častěji. Odborné studie uvádějí, že jednou bude až 70 procent světové produkce zeleniny pěstováno formou aeroponie, tedy s obnaženými kořeny, popřípadě hydroponicky, kdy jsou kořeny v živném roztoku. Je to jen otázkou času,“ řekl Právu.
Martin měl původně pracovat v rodinném zahradnictví v Bílovicích. Tam dnes jenom vypomáhá a využívá jej ke svému studiu automatizační a měřicí techniky na brněnském VUT.
Rostlinky jako v bavlnce
Martin vysvětluje, že díky roubování je sazenice odolnější. V plánu tak má například roubování rajčat na kořeny lilku a okurek na kořeny tykve. Aby bylo roubování úspěšné, je nutné vytvořit rostlinkám ideální podmínky. Potřebují stoprocentní vlhkost, která zabraňuje vysychání roubu.
Šimek s úsměvem dodává, že své pokusné rostlinky dva roky obíhal s rozprašovačem, než si uvědomil, že tento způsob k ničemu nevede. Živný roztok musí být na obnažené kořeny nanesen tak, aby je sice pokrýval, ale umožnil i přístup vzduchu.
Zlínská univerzita přišla s inovací ve výrobě želatiny
„Právě toto naprogramování systému bylo nejsložitější. Výsledek se ale dostavil. Celý systém je plně automatizovaný a lze jej řídit pomocí dotykového terminálu. První odolnější sazenice z mého skleníku bychom v našem rodinném zahradnictví mohli nabídnout zákazníkům už příští rok,“ doplnil budoucí inženýr. Svůj skleník doplní také o umělé osvětlení.
Podle něj zatím mezi lidmi panují mylné představy o tom, že aeroponie je „jen samá chemie“. Lze ji dělat kvalitně, dodává s tím, že lidstvo se bez chytrých postupů zefektivňujících pěstování zemědělských plodin v budoucnu neobejde.