Digitalizace jako budoucnost zemědělství. Drony monitorují pole a sejí, traktory se řídí samy

Čeští farmáři si čím dál více vypomáhají moderními technologiemi. Tzv. precizního zemědělství využívá podle letošní analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v nějaké míře již 30 % tuzemských zemědělců z oblasti rostlinné výroby. Nejvíc jich je ve Středočeském kraji. Dalších 34 % plánuje některou z technologií v příštích letech zavést.

Pomáhají jim nejen s prací samotnou, ale také ji zefektivňují, šetří zemědělcům čas, výdaje i samotnou přírodu - třeba nižní spotřebou hnojiv díky lepšímu zacílení aplikace.

Například ve skleníkové farmě na rajčata Lukáše Rázla na severu Čech dávkuje rostlinám dostatek vody a živin počítač, řídí rovněž přesné střídání světla a tmy ve skleníku. S péčí, ale také sklízením rajčat i jahod zase pomáhají roboti na rodinné farmě Ráječek u Brna. Projíždějí uličky fóliovníku, sbírají uzrálé plody i data o rostlinách.

Do moderního farmaření se pustil také Jan Bezděk, díky zkušenostem z IT oboru má k digitalizaci blízko a na své Farmě Kačiny na Benešovsku ji hodlá využít co nejvíce. Na více než 170 hektarech půdy pěstuje oves na výrobu cereálií, na loukách suší seno pro dostihové koně nebo ze slámy vyrábí balíky na tepelnou izolaci domů. V ohradách chová skot a koně a nedaleko se popelí drobná drůbež.

S prohlídkou jeho farmy ale začínáme vevnitř, v obýváku u počítače – dnes už nezbytné součásti moderního zemědělství. Každé ráno tady na Kačinách prý vypadá podobně: zatímco si majitel či jeho pomocníci vaří šálek kávy, z dokovací stanice automaticky startuje dron, po předem dané trase obletí celé hospodářství a data s fotkami z „ranní prohlídky“ pošle do notebooku.

Na nich si zemědělci během chvíle ověří, jak je na tom po předchozí noci hospodářství, a nemusí kvůli tomu ani vstát ze židle. Na fotkách vidí, jestli mají koně seno, krávy vodu, jak vypadají pole, louky i stromy, které byly ještě nedávno napadeny škůdci, nebo jestli jim z přístřešku někdo neodcizil stroje.

„Tady máme 3D model farmy, kde se naplánuje, kudy má ta technika lítat,“ ukazuje nám v počítačovém programu. Kromě něj hospodaří na farmě dva stálí zaměstnanci, k nim v sezoně přibývá až osm brigádníků a celou dobu jim je po ruce celkem pět dronů, od menších kusů až po rozměrné roboty.

„Používáme je na kontrolu zvířat, na pravidelné focení všech pozemků, abychom věděli, jestli mají rostliny dostatek živin, jestli tam nemáme plevel a tak podobně,“ vysvětluje u řady snímků z multispektrálních kamer. Na záběrech osetých polí z různých měsíců může srovnávat, jak mu postupně rostou. „Tady máme ječmen a tady pšenici,“ překlikává mezi snímky. „Třeba tady vidím nějaký problém, tady byli hraboši. Vidíte ty mapičky?“ dokáže z výšky zhodnotit, kdo se mu na poli pohybuje.

„Drony máme i na takové ad hoc věci, třeba když utečou zvířata, tak je pomocí nich naháníme zpět do ohrady, děláme to i pro sousedy,“ směje se. Životy mladých srnčat nebo zajíců při sekání luk zase ušetří díky termokamerám. „Celou louku prolítneme během pár minut a najdeme, kde ty srnčátka jsou. Dost často se nedají dronem vyplašit, protože se bojí, ale my díky němu přesně víme, kam pro ně máte jít,“ dodává.

Během setí jim termokamery ukážou, jestli je půda dostatečně ohřátá a rostliny budou dobře klíčit. V průběhu sklizně zase hlídají teplotu sena, ze které lze odvodit, jestli je třeba seno obrátit, nebo už je možné ho lisovat do balíků.

Vzdušného robota používají i na hnojení, postřiky a příští rok ho chtějí zapřáhnout také k samotnému setí lehkých semen.

„Postřiky se snažíme dělat co nejmíň, spotřebovat minimum chemie a jenom tam, kde je to potřeba. Je to i o té šetrnosti k životnímu prostředí. Počítač nám spočítá množství přípravku, co tam má jít, a dron ho přesně aplikuje. Oproti standardnímu postřikovači má spoustu výhod, může lítat v noci a nedělá chyby,“ vyjmenovává farmář původem z Prahy.

Jeden dron prý dokáže nahradit jednoho zaměstnance na plný úvazek. Mají se tedy pracovníci v zemědělství začít obávat o svá místa?

„Vůbec se bát nemusí! Spíš nebudou dělat ‚nesmyslnou‘ práci, jako třeba obcházet zdlouhavě pastviny a kontrolovat zvířata, což musí dělat za deště, v bahnu, když je teplota 40 °C… Dronu to nevadí, není nikdy nemocný a vždycky to udělá tak, jak má. A lidé budou na farmě dělat něco jiného, tady je práce vždycky dost,“ myslí si Bezděk.

Třeba s traktory, i když i ty už vylepšili moderními technologiemi. „Ve všech máme GPS, abychom věděli, na jakých pozemcích pracují, jak dlouho nám tam trvá dojezd a kolik spotřebujeme nafty,“ pokračuje.

Další techniku používají na usnadnění práce řidiče. „Traktor sám zatáčí, sám jede rovně, dělá to, co člověku jde špatně. Nikdo nedokáže jet po poli dlouhém několik kilometrů úplně rovně, zatímco GPS a elektronický volant to zvládnou skvěle,“ má odzkoušeno. Člověk „jen“ ovládá nářadí a na konci směny nebývá tak unavený, jako kdyby pracoval bez pomoci umělé inteligence.

„Technika, kterou máme my, ještě není tak dokonalá, aby traktor dokázal sám zvedat i nářadí, třeba pluh, sečku a tak dále. Ve světě, v Americe, už to nějaké značky mají, ale v Čechách ještě ne a není na to ani připravena legislativa,“ popisuje současnou situaci.

I tak už do automatizace farmy investoval od roku 2021 na 37 milionů korun a odhaduje, že další dvě desítky ještě budou potřeba. „Zemědělství tak, jak ho děláme my, není podnikání za účelem zisku, je to spíš životní styl,“ říká s úsměvem. „A dobrý pocit si za peníze stejně nekoupíte.“

Sám pořád zkouší nové věci, hledá nejlepší funkční model a snaží se postupně inspirovat i spřátelené zemědělce v okolí. Postupně je prý začíná digitalizace zajímat.