Článek
„Caviplazmová voda nejen účinně ničí původce chorob, ale navíc podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. Zatím se využívá na operačních sálech, ale mohla by mít větší použití,“ řekla Novinkám Rodopská.
Možnosti vody zkoumala ve své bakalářské práci.
Ničí kvasinky a startuje obranu
Caviplazmová voda se vyrábí v prostředí nízkotlaké páry, kde vznikne elektrický výboj doplněný UV zářením. Proces vede k obohacení vody o reaktivní formy kyslíku a dusíku. S využitím těchto částic lze následně z vody vytvářet peroxid vodíku, dusičnany, dusitany či ozon.
Student vytvořil revoluční matematický model, který předpovídá hrozící infarkt
Caviplazmová voda má i fungicidní účinky, tedy likviduje kvasinky, které se mohou nacházet na povrchu rostlin. Voda nutí zeleň využívat její obranyschopné mechanismy.
Zkoumání reakce salátu na postřik s caviplazmovou vodou
Rodopská původně hledala náhradu za pesticidy, jimiž se v zemědělství hubí škůdci ničící pěstované plodiny. Rozhodla se otestovat i účinky caviplazmové vody. Motivovalo ji k tomu to, že Blahoslav Maršálek z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu Akademie věd ČR je spoluautorem patentu na přístroj, který speciální vodu vyrábí.
Brňané nemalou měrou vděčí právě Maršálkovi za vyčištění brněnské přehrady od sinic a řas. Kdysi bylo vodní dílo doslova v katastrofálním stavu a v Evropě patřilo k nejvíce sinicemi zamořeným vodním plochám.
Studentka otestovala na svých rostlinkách salátu ochranné vlastnosti caviplazmové vody.
Maršálek ale pro přehradu vymyslel kombinaci hned několika opatření, díky nimž je nádrž, které Brňané neřeknou jinak než Prýgl, opět již léta čistá.
Nábytek by se mohl místo ze dřeva vyrábět z konopných desek. Už se úspěšně testují
Ekologická náhrada za chemické postřiky
Pokus s caviplazmovou vodou dělala studentka na salátu setém. Rostlinu záměrně infikovala patogenem Botrytis cinerea, který je původcem plísně šedé.
„Výsledky prokázaly, že použití caviplazmové vody může zlepšit průběh fotosyntézy a omezit poškození rostlin způsobené patogenem,“ uvedla ke svému zkoumání.
Pokud se použije příslušná voda, tak lze použít na ošetření rostlin o půlku méně fungicidu na likvidaci kvasinek.
Plazmou aktivovaná voda by mohla do budoucna přinést v ošetřování rostlin několik ekologických výhod.
„Nejenže může snížit používání chemických látek, ale navíc neobsahuje toxická rezidua. Reaktivní sloučeniny v obohacené vodě se totiž během času přirozeně rozkládají na neškodné produkty, jako je voda, kyslík a dusík,“ doplnila studentka s tím, že díky tomu nevzniká riziko hromadění škodlivých látek v půdě, ve vodě nebo v potravním řetězci.
Rekordně dlouhé teplé období zásadně ovlivnilo přírodu
