Článek
V souvislosti s povinnou matematikou u maturity se zatím hovořilo až o roce 2020. Dosud byla matematika u maturity jen dobrovolná, ale od počátku „nejnebezpečnější“.
Letos u ní propadlo 24,1 procenta maturantů, kteří ji upřednostnili před cizím jazykem. Ke zkoušce se přihlásilo 36 procent ze všech maturujících. Ještě v roce 2012 si trouflo 44 procent. Strašáka dostanou za pět let studenti povinně.
„Na základě debaty na tripartitě, kde byl tlak jak od zaměstnavatelů, tak i od školských odborů, abychom co nejvíce urychlili ten termín, tak ho posouváme,“ sdělil novinářům Chládek. Podle něj i samotný nápad na zavedení povinné maturity vychází z odborné debaty se zaměstnavateli a odbory „s tím, že matematika je základ věd“.
Slibují si od toho, že se zvedne zájem studentů o technické obory, který je momentálně slabý.
Návrhu tleská jindy vůči Chládkovi kritický matematik a pedagog Václav Klaus. „Čím dříve, tím lépe. Maturita má být komplexní a díky tomu tam ta matematika patří. A bude-li povinně, tak bude studenty více motivovat k tomu se ji učit,“ řekl Právu.
Už jednal s pedagogickými fakultami
Chládek zdůraznil, že výuku matematiky hodlá podporovat tak, aby už nebyla strašákem.
„Již jsem jednal s děkany škol, kde se vyučuje matematika pro budoucí učitele, aby se zaměřili na to, aby tento předmět byl příjemnější pro děti a aby se hlavně více zaměřovali na řešení logických úloh, které se řeší v praxi, aby studenti věděli, že to je předmět, který využijí ve svém životě,“ řekl Chládek.
Také chce investovat do vybavení škol a pomůcek a i školní inspektory nabádat, aby se více zajímali, co dělají učitelé matematiky dobře a špatně.
Nicméně podle osobností, které se vzdělávání dlouhodobě věnují, je rozhodnutí unáhlené. Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se zaměřuje na propagaci vzdělávání, připomněl, že v roce 2012 prohlásila ministerská komise pro reformu maturit za nejbližší termín pro konání povinné matematiky rok 2020. Příprava tedy měla zabrat osm let.
Podle Feřtka šlo především o to, že třeba učiliště mají podle svých rozvrhů mnohem méně času na výuku matematiky než třeba gymnázia.
Jenže Chládek počítá i s tím, že učiliště by do budoucna už maturitu nedělala, ale jejich žáci by podstupovali mistrovskou zkoušku, která by měla jinou úroveň. Speciální úroveň maturity by měly mít i střední odborné školy.
Děti matematiku nesnáší
I tak je Feřtek přesvědčen, že pro zavedení povinné matematiky je třeba více času. „Matematika se u nás učí zavedeným způsobem, který staví na schopnosti zpracovávat rovnice, pracovat s algebraickými úkony, což využije jen malá část populace. Je to hodně složité a abstraktní. Proto to děti rychle zapomínají, protože to neužívají,“ vysvětlil Feřtek.
„Kdyby se matematika více posunula ke schopnosti zpracovávat grafy, počítat reálné věci, jako jsou daně, procenta, vedla k logickému myšlení...“ posteskl si Feřtek s tím, že dosud se v tomto ohledu nic nestalo.
Matematik David Souček z edukativní společnosti Kalibro vidí hlavní problém v tom, že české děti mají matematiku obzvláště nerady, což potvrzují i mezinárodní studie.
„Bylo by dobré věnovat dlouhodobé úsilí změně výuky ve školách tak, aby byla pro žáky zajímavější, ovšem bez slevování z kvality. Jsou příklady, kdy třeba výuka v pojetí profesora Hejného ukazuje, že něco takového možné je. Je to práce v terénu, ale to není otázka na dva tři roky. Až třeba dnešní prvňáčci dospějí k maturitě, tak by se mohlo uvažovat o tom, že by mohla být povinná,“ uvedl Souček.