Článek
„Chceme srovnat znalosti žáků, kteří jdou na gymnázia a odborné školy. Pro studenty i školy je to fér, budou moci porovnat, jak na tom jsou, a pak na sobě pracovat,“ vysvětlovala ve čtvrtek ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v Karlínském gymnáziu v Praze.
Je dobře, že žáci v devátých třídách mají nad sebou nějaký bič
Letos proběhne poslední zkušební test státních přijímaček na 644 středních školách z 1310, tedy zhruba v každé druhé. Zavedení povinných přijímaček si pochvalují mnozí učitelé základních škol. Ale často i střední školy povinné přijímačky kvitují.
„Je dobře, že žáci v devátých třídách mají nad sebou nějaký bič, aby se museli snažit do poslední chvíle,“ řekla Právu ředitelka Střední průmyslové školy stavební Pardubice Renata Petružálková.
„Přijímání na maturitní obory bez přijímacích zkoušek určitě není dobrá cesta pro kvalitu vzdělávání. Oni pak mají problém v prvním ročníku, často fluktuují mezi školami a výsledky jsou především pro ně špatné,“ dodala.
Přihlášky na střední školu je třeba podat už do 15. března. Jednotný termín zkušebního testování pro čtyřleté obory je 15. dubna, pro šestiletá a osmiletá gymnázia 18. dubna.
Zatím jsou výsledky testů z dílny ministerského Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat) nezávazné, za rok však už sehrají při přijímacím řízení významnou roli. Státní přijímačky z češtiny a matematiky zatím nejsou uzákoněny, ale příslušný návrh zákona už je ve Sněmovně.
Ukážou testy kvalitu školy?
Podle ministerstva školství by test měl mít u přijímaček váhu 50 procent celého výběrového řízení. Zbylou polovinu budou činit kritéria, která si určí ředitel střední školy.
Ten si zároveň může určit laťku úspěšnosti, která může být 70 nebo třeba 15 procent z dosažených bodů. Pak ale bude muset zveřejnit výsledek, jakého v testu dosáhl nejslabší žák, jehož škola ještě přijala. To by mělo svědčit o úrovni školy.
„O kvalitě školy to nevypovídá vůbec nic. Myslím si, že to pro nás žádná potupa nebude,“ namítá Petružálková. Přitakává jí i ředitel SŠ elektrotechnické Na Jízdárně v Ostravě Tomáš Führer. „K nám ti žáci přicházejí a odcházejí. V 1. ročníku mám 60 žáků, končí jich 44 a z toho je tam 30 procent, kteří přišli z jiných oborů. V průběhu vzdělávání mají možnost přecházet z nematuritního do maturitního bloku a obráceně. Zveřejnění výsledku testu nemá pro nás žádný význam,“ řekl Právu.
Podle něj je třeba se dívat na celkový přínos školy pro mladého člověka během studia. Školy tak zřejmě k výsledku z testu budou také zveřejňovat výsledky u maturity, uplatnitelnost absolventů v oboru apod.
A co dálkaři?
Řada ředitelů také upozorňuje, že test dokáže pokazit každý. Popisují případy, kdy žák třeba u přijímaček v testu vyhořel, ačkoli v krajském kole olympiády se umístil vysoko. A odborníci připomínají, že o vysoké kvalitě nemusí vypovídat škola, která si vybere nejlepší studenty, s nimiž má minimum soužení, ale spíše škola, která přijímá slabší uchazeče, jež dokáže připravit na vysokou školu.
Ivan Smolka z Waldorfského lycea v Praze, které mívá nejlepší výsledky u maturity, bojkotoval státní přijímačky, dokud to šlo. „Pro mě je to nutné zlo a nějak se s tím budeme muset potýkat. Přijímáme podle pohovorů, chceme toho člověka vidět, jaké má předpoklady ke studiu. To z testu nezjistíte,“ řekl Právu.
A tento týden se ministryně Valachová seznámila s další námitkou při návštěvě pražského Karlínského gymnázia. „Máme studenta, kterému je 63 let. Nedovedu si představit, že by skládal přijímací zkoušky. To pak na školu do dálkového studia nikdo nepůjde,“ řekl ředitel školy Petr Viták, ačkoli jinak státní přijímačky podporuje.
