Článek
Podle studie o zdravotním chování dětí a dospívajících, kterou připravila Univerzita Palackého v Olomouci, má pětina populace dětí ve věku jedenáct až patnáct let buď nadváhu, nebo je obézní. Výsledky studie představil tento týden ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch v areálu pražské základní školy Eden, zaměřené na sport. Na přilehlých školních hřištích hrály desítky žáků fotbal, basketbal a volejbal. Dětí s viditelnou nadváhou bylo mezi nimi jen minimum.
Přesto podle Vojtěcha meziroční srovnání ve studii ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností v ČR roste. „Není to úplně lichotivé číslo, výsledky nejsou optimální. Patnáct procent dětí a dospívajících trpí nadváhou a šest dokonce obezitou,“ uvedl Vojtěch. „Zlepšují se ale stravovací návyky. Děti jedí výrazně více ovoce a zeleniny, než v jiných evropských státech, a méně sladkostí. To je pozitivní trend,“ řekl ministr.
Větší problém mají chlapci
Častější problémy s nadměrnou hmotností mají chlapci, to ale neznamená, že se dívek netýká: nadváhou a obezitou trpí 27 procent chlapců a patnáct procent dívek. A trend stoupá. „Každým rokem sledujeme mírný nárůst nadváhy a obezity, přičemž u chlapců je tento nárůst rychlejší,“ uvedl Michal Kalman z Univerzity Palackého, který tým výzkumníků vedl. Podle něj zde hrají výraznou roli také socioekonomické, ale i regionální faktory.
„Děti z chudých rodin trpí třikrát více obezitou, než děti z dobře situovaných, kde se nadváha týká jen tří procent,“ uvedl Kalman. Děti z bohatších rodin podle průzkumu také pijí více obyčejné vody, která je pro zdravý životní styl klíčová, než děti chudé.
Nejméně trápí nadváha a obezita děti v Praze (necelých patnáct procent), kdežto nejhůře jsou na tom děti v chudších regionech, například na Ústecku, kde má nadváhu 26 % dětí. Nejvíce dětí, které jsou přímo obézní, je na Královéhradecku.
Půlka dětí nesnídá
Špatné stravovací návyky nemohou jen za obezitu, ale také za její opak. „Počet dětí s normální váhou klesá. Pět procent ve zkoumané kategorii trpí podváhou, a to především jedenáctileté děti, kterých je sedm procent, a tři procenta u patnáctiletých,“ uvedl Kolman.
Průzkum dále zjistil, že u dětí výrazně klesla konzumace sladkostí, týká se 21 % dětí, 46 % z nich pravidelně jí ovoce a zeleninu. Méně pijí i slazené nápoje, ale 11 % přišlo na chuť energetickým drinkům. Polovina dětí vynechává pravidelnou snídani, a to především v týdnu, kdy chodí do školy. „Snídaně je základ, je potřeba tělo nastartovat,“ upozornil Kalman.
Dětem rovněž chybí pravidelný pohyb: alespoň šedesát minut pohybové aktivity denně dodržuje pouze 22 procent chlapců a 15 procent dívek, u patnáctiletých slečen je to jen deset procent. „Děti se hýbou, ale to nestačí. Chybí habituální pohybová aktivita, jako je například chůze, či jízda na kole do školy,“ uvedl Kalman.
Sociální sítě paradoxně neškodí
Průzkum rovněž mapoval aktivitu dětí na sociálních sítích, a zjistil, že nejvyšší pohybovou aktivitu mají děti, které jsou zároveň intenzivními uživateli sociálních sítí. „Jsou to děti, které žijí naplno. Naplno jsou online, naplno sportují,“ vysvětlil Kalman.
Ředitelka základní školy, na které se tisková konference konala, Jana Churáčková, uvedla, že děti na škole mají více hodin tělocviku a starší také zdravotní výchovu. Poděkovala za zmírnění tzv. pamlskové vyhlášky, kterou zavedla vláda ČSSD, a která zakazovala na školách automaty s pochutinami. „Pamlsková vyhláška nepomohla. Zákazy nejsou tou správnou cestou, jak motivovat děti ke zdravému životnímu stylu,“ řekla Churáčková.
Může se vám hodit na Zboží.cz: