Hlavní obsah

Denisované žili také ve velké nadmořské výšce v Tibetu, ukazuje nález čelisti

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili nejen na Sibiři, ale i ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to odborníci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala jen druhu Homo sapiens, uvedla stanice BBC. Denisované tak zřejmě předali moderním lidem gen, který pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Foto: AP

Nález fosílie lidské čelisti v čínské jeskyni vrhá nové světlo na příbuzné neandertálců.

Článek

Donedávna byly známé pozůstatky denisovanů pouze z Denisovy jeskyně (podle které dostali jméno) v pohoří Altaj na Sibiři. Nyní se ale odhalilo, že zástupci denisovanů patří i fosilie kosti čelisti se zuby, která byla podle agentury AP nalezena už před skoro 40 lety v jeskyni na Tibetské náhorní plošině v čínské provincii Kan-su.

V roce 1980 ji nalezl buddhistický mnich, přes kterého se kosterní pozůstatek dostal do univerzity v čínském městě Lan-čou. Jeho studie započala až v roce 2010, radiouhlíkovou metodou experti stáří objevené dolní čelisti stanovili na 160 tisíc let.

Denisované, na které to očividně vrhá nové světlo, byli z evolučního hlediska především „sestřenice a bratranci“ neandertálců, zároveň však i blízcí příbuzní dnešních lidí.

Neandertálci i denisované vymřeli patrně před 30 tisíci lety, ale zanechali své stopy v genetické výbavě moderních lidí. Asi tři procenta genomu dnešních lidí z Papuy-Nové Guineje pocházejí od denisovanů.

Schopnost přežít extrémy byla omezená

Spoluautor aktuálního výzkumu Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka v Lipsku prohlásil, že důkazy o existenci dávných předchůdců moderních lidí v takové nadmořské výšce jsou překvapivé.

„Když se podíváme na dávné předchůdce lidí, tedy neandertálce, denisovany či rané formy druhu Homo sapiens, je jasné, že jejich schopnosti přežít v extrémním prostředí byly omezené,“ poznamenal Hublin.

V Evropě je podle něj mnoho lokalit, které obývali neandertálci. „Nejvyšší ale leží ve 2000 metrech nad mořem. Těch vysoko položených navíc není mnoho a jedná se evidentně o místa, kam neandertálci odcházeli v létě, pravděpodobně na lov,“ dodal.

Objev může ozřejmit, jak je možné, že jedinci zkoumaní v Denisově jeskyni disponovali genem, který chrání před hypoxií – nedostatečným množstvím kyslíku – ve velkých nadmořských výškách. To vědce dříve zaráželo, jelikož zmíněná sibiřská jeskyně leží jen v 700 metrech nad mořskou hladinou.

Šerpové, Tibeťané a další sousední současné populace mají stejnou genovou variantu, již patrně získali, když se před mnoha tisíci lety začali křížit zástupci denisovanů a Homo sapiens.

Související články

Výběr článků

Načítám