Článek
S kolegy z univerzity v Utahu to zjistil dendrolog Martin Šenfeldr z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity.
Detailně studovali osikové háje v oblasti Velké pánve (Great Basin) v Nevadě a navrhli systém, jak chránit ten nejohroženější porost.
Bude nutný odstřel jelenů
Veřejnost zná osikovce nejen z líbivých fotek americké divočiny, ale také díky lesu Pando z Utahu. Jde o největší a nejtěžší živý organismus na světě. Váhu lesa Pando odhadují odborníci na 6000 tun. Takovou hmotnost by nepřevážilo ani tisíc slonů.
Jeho stromy rostou na 43 hektarech a zahrnují více než 47 tisíc vzájemně propojených kmenů. V Nevadě, která leží jižněji, tvoří osikovce zalesněné ostrůvky hor. Vědci zkoumali vývoj třech těchto lesů.
Osikovec je ikonickou dřevinou severoamerického kontinentu
Předpokládali, že lesy budou stejně jako Pando spíše chřadnout. Není tomu tak. Negativně, tedy zpomalením či pozastavením růstu, reagují na klimatickou změnu (tj. oteplení v kombinaci s větším suchem) osikovce z pohoří Ruby a Jarbidge.
Situace se naopak zlepšila ve vlhčí pahorkatině Santa Rosa. Od roku 1970 se tam urychlil růst stromů.
Osikový les Pando v Utahu je největším a nejtěžším živým organismem světa
Badatele tato různost překvapila. Zatímco Santa Rosa pomoc nepotřebuje, ve zbylých dvou lokalitách je nutná.
„Řešením, jak osikovce podpořit, je udržování komplexní věkové struktury jejich populací tak, aby tam byly stromy různého stáří: mladé, středně staré i staré. Pro zdravé odrůstání stromů je také potřeba regulovat početní stavy jelenů,“ řekl Novinkám a Právu Šenfeldr.
Ti totiž okusují semenáčky a výmladky, čímž zamezují přirozené obnově lesů.
Gigantický les Pando
Šenfeldr vysvětlil, že osikové háje mají pro oblast Velké pánve, která je vyprahlá, mimořádný ekologický význam. Tvoří v nich zalesněné ostrůvky hor, takzvané Sky Islands.
„Osikovce plní celou škálu ekosystémových služeb, jako je zadržování vody v krajině, tvoří hotspots – tedy biotopy s mimořádnou biologickou rozmanitostí – a vynikají estetickou funkcí. Osikovec je ikonickou dřevinou severoamerického kontinentu,“ zdůraznil brněnský dendrolog.
S americkými kolegy studoval vývoj populace stromů za posledních sto let. Výsledky svého bádání, včetně doporučení, jak v těchto cenných osikových hájích hospodařit, zveřejnili v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Forest Ecology and Management.
Osikový les Pando v Utahu zkoumají tamní vědci ve spolupráci s kolegy z brněnské Mendelovy univerzity. Les Pando se rozkládá na 43 hektarech a zahrnuje více než 47 000 kořeny vzájemně propojených kmenů
Odborníci z Mendelovy univerzity se již v minulosti podíleli za výzkumu lesu Pando.
„Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí. Příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka,“ uvedl výzkumník Jan Šebesta, který také působil na univerzitě v Utahu.
