Článek
Výzkumníci s pomocí elektronových mikroskopů vyvíjejí nové materiály, čipy i mobily, kriminalisté s nimi odhalují padělané bankovky a biologům umožňují studovat i oko mouchy. Tyto přístroje slouží špičkovému výzkumu i v brněnském institutu CEITEC.
Pomocník kriminalistů i agenta Muldera
Každý z elektronových mikroskopů stojí 20 milionů korun. Jejich výrobě a vývoji se v Brně věnuje celkem 4000 lidí ve třech firmách s tržbami v řádu desítek miliard korun ročně.
Vilém Neděla, vedoucí týmu Environmentální elektronové mikroskopie v brněnském Ústavu přístrojové techniky AV ČR se špičkovým elektronovým mikroskopem
„Elektronová mikroskopie je léta doslova výkladní skříní Brna. Vědecké špičky po celém světě jej znají díky tomu, že z něj mají své mikroskopy, bez nich se ve výzkumu neobejdou,“ řekl Novinkám Jakub Rybář z oddělení strategického rozvoje brněnského magistrátu.
Oční chirurgové z Ostravy otestovali mikroskop inspirovaný helmami pilotů bojových stíhaček
Byla to elektronová mikroskopie, kterou se moravská metropole pochlubila v roce 2020 v Dubaji.
Snímek viru covid-19 z elektronového mikroskopu
Přístroje znají i milovníci filmových kriminálek, v nichž stále častěji v rolích vyšetřovatelů vystupují místo ranařů vědci. Elektronový mikroskop, jako supermoderní technologie, si zahrál i v legendárním seriálu Akta X s agenty Foxem Mulderem a Danou Scullyovou objasňujícími záhady. Delong posunul tuto technologii výrazně vpřed. Jejímu vývoji se věnoval 60 let.
Brána do unikátního mikrosvěta
Elektronový mikroskop je zařízení používané k zobrazování extrémně malých objektů pomocí paprsku elektronů místo světla. Právě to mu umožňuje dosáhnout mnohem vyššího rozlišení obrazu než tradiční optické mikroskopy. Elektronové mikroskopy otevřely lidstvu bránu do nanosvěta menšího, než je tloušťka lidského vlasu. Snímky z nich berou dech.
Výroba elektronových mikroskopů v brněnské firmě Thermo Fisher Scientific
Profesor Delong se věnoval vývoji a výrobě elektronových mikroskopů od 50. let minulého století. V roce 1958 dostal na světové výstavě EXPO v Bruselu za svůj prototyp stolního elektronového mikroskopu BS242 zlatou medaili. Byl ředitelem Ústavu přístrojové techniky Československé akademie věd v Brně a po listopadu 1989 i jejím místopředsedou.
Na práci Delonga staví dodnes
Delong napsal více než 120 odborných studií, konferenčních příspěvků a dvě monografie o elektronové mikroskopii. Právě jeho výzkum napomohl k výrobě elektronových mikroskopů v Brně. Na Delongovu práci se nyní odkazují tři firmy, které ve městě v této oblasti již léta úspěšně působí, a to Delong Instruments, Thermo Fisher Scientific a Tescan.
Armin Delong zemřel v roce 2017 ve věku 92 let.
Velký nafukovací model želvušky, vystavený loni v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Jde o mikroskopického živočicha, kterého lze zkoumat elektronovými mikroskopy.
Po slavném vědci je pojmenována nejen jedna z firem, ale Delongovo jméno nese i jedna z tramvají. Připomínají jej u široké veřejnosti oblíbené Dny elektronové mikroskopie. Své netradiční jméno měla tato osobnost po svých rodičích pocházejících z Francie.
Jak to funguje?
Elektronové mikroskopy nepoužívají pro zobrazování světlo, ale elektrony – částice se záporným nábojem obíhající kolem jádra atomu. Díky 100 000krát kratší vlnové délce než světlo umí dosáhnout výrazně vyššího rozlišení obrazu. Výsledkem je černobílý obraz, který se následně pro efekt dobarvuje.
Vyrábí se dva druhy mikroskopů:
- prozařovací (transmisní elektronová mikroskopie – TEM)
- rastrovací (skenovací elektronová mikroskopie – SEM)
První typ se hodí pro tenké vzorky, které lze pomocí vysoké energie elektronovým paprskem prozářit, druhý funguje na vše ostatní, protože zobrazuje prostřednictvím odražených elektronů. Pro představu – zvětšují natolik, že kdybyste jej namířili na Měsíc, mohli byste tam spočítat stopy Neila Armstronga a Buzze Aldrina.
Odhalí i nejmenší vadu materiálu. Schopnosti unikátního mikroskopu nabídnou liberečtí vědci firmám
