Článek
„DaLiBor má za cíl sjednotit a zpřístupnit existující data, která jsou roztříštěná v osobních či institucionálních databázích či v literatuře. V současné době ho používáme pro sledování změn lišejníkové a mechové flóry v průběhu času, vytváříme mapy potenciálních nových lokalit pro výskyt vzácných druhů,“ uvedl spoluautor databáze Matěj Man.
V Biologickém ústavu Akademie věd působí na oddělení geografických informačních systémů a dálkového průzkumu země.
Vznikne veřejný on-line atlas
Man upozornil, že pro lišejníky vznikne i veřejný on-line atlas, který přinese nejen informace o tuzemských lišejnících a jejich fotografie, ale díky propojení s databází i aktuální mapky rozšíření druhů.
Třetině druhů rostlin v tropické Africe hrozí vyhynutí
Databáze se zrodila v roce 2018, na sklonku loňského roku pak čítala 490 941 záznamů mechorostů a 93 353 záznamů lišejníků.
„Ukázala nám například, že nejvíce druhů epifytických lišejníků v ČR roste na bucích,“ podotkl další z jejích spoluautorů Jiří Malíček, který pracuje v oddělení taxonomie.
Epifyty jsou organismy, které rostou na žijících rostlinách (dřevinách), aniž by na nich parazitovaly. Nijak jim tedy neškodí, jednoduše je používají jako podklad. K těmto druhům hub patří například terčovník zední (Xanthoria parietina), který roste hodně na bezu černém, dále terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes) či provazovka obecná (Usnea filipendula).
Samotná databáze DaLiBor cílí především na odbornou veřejnost. Navazuje na koncept databázové aplikace PLADIAS pro cévnaté rostliny.
