Článek
Entita, kterou vědci z Izraele vypěstovali, je velmi podobná ranému lidskému embryu. Na rozdíl od opravdového lidského zárodku ale k jeho vytvoření nebyly použity spermie, vajíčka ani děloha. Vyrobeno bylo pouze pomocí kmenových buněk.
Tým z Weizmannova institutu věd v izraelském městě Rechovot, kde se výzkum uskutečnil, tvrdí, že jejich model embrya vypadá jako učebnicový příklad skutečného 14denního lidského zárodku - těsně předtím, než se v něm začnou tvořit základy pro tělesné orgány. Model při výzkumu dokonce uvolňoval hormony, které v laboratoři ukázaly pozitivní těhotenský test.
Cílem celého výzkumu je lépe porozumět nejranějším okamžikům života, které jsou zatím velmi málo prozkoumány. Pozorování embrya je za normálních okolností nejen technicky, ale i eticky velmi komplikované.
V New Yorku úspěšně transplantovali srdce roční holčičce
„Je to pomyslná černá skříňka, naše znalosti jsou velmi omezené,“ uvedl pro zpravodajskou stanici BBC profesor Jacob Hanna, vedoucí projektu z Weizmannova institutu.
Pěstování syntetického zárodku
Místo spermie a vajíčka byly použitým materiálem pro vytvoření zárodku kmenové buňky, získané z tzv. somatických dospělých lidských buněk. Ty byly přeprogramovány tak, aby získaly potenciál stát se jakýmkoli typem tkáně v těle.
Tyto kmenové buňky byly dále pomocí chemikálií přeměněny na čtyři typy buněk nacházejících se v nejranějších stadiích lidského embrya. Těmi jsou:
- epiblastové buňky, které se stávají vlastním embryem (nebo plodem);
- trofoblastové buňky, které se stávají placentou;
- hypoblastové buňky, které se stávají podpůrným žloutkovým váčkem;
- extraembryonální mezodermální buňky.
Celkem 120 těchto buněk bylo následně smícháno v přesném poměru a vznikl model lidského zárodku, který je k nerozeznání od toho pravého.
Umělé embryo jako budoucnost rozmnožování
Magdalena Źernická-Goetzová, profesorka vývoje a kmenových buněk na britské Univerzitě v Cambridgi, k izraelskému úspěchu podotkla, že daná studie se připojuje k šesti dalším podobným modelům lidských zárodků, které letos zveřejnily týmy z celého světa, a to včetně její laboratoře.
„Žádný z těchto modelů však plně nereplikuje přirozený vývoj lidského zárodku, ale každý přispívá ke způsobům, kterými lze nyní experimentálně studovat mnoho aspektů jeho vývoje,“ vysvětlila Źernická-Goetzová.
Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo
Studie vyvolávají mnoho etických otázek o možnosti potenciální budoucí manipulace ve vývoji lidského embrya.
„Nemyslím si, že bychom někdy mohli opravdu vytvořit skutečné identické embryo. Prostředí lidské dělohy je opravdu nejpřirozenějším a nenahraditelným prostředím,“ dodala profesorka.
Vedoucí týmu v Izraeli Jacob Hanna nicméně řekl, že jejich práce by mohla otevřít dveře novým způsobům zkoumání. Jednodušeji by se tak mohl testovat např. účinek léků v těhotenství nebo by se dalo lépe porozumět potratům a genetickým chorobám. Dokonce se otevírá možnost pěstování transplantované tkáně a orgánů.
Nejnovější výzkum modelu embrya byl publikován v odborném časopise Nature ve středu 6. září.