Článek
Mlhovina Temného vlka se nachází v souhvězdí Štíra, zdánlivě poblíž středu naší galaxie Mléčné dráhy, a je od Země vzdálena zhruba 5300 světelných let.
Zachycena byla pomocí dalekohledu VLT Survey Telescope (VST) na observatoři Paranal v chilské části pouště Atacama. Organizace ESO o tom informovala v tiskové zprávě.
To, co vidíme na výsledné fotografii, je navíc součástí ještě větší mlhoviny nazývané Gum 55.
Český astrofotograf působivě zachytil tři planetární mlhoviny
Mlhovinu pouhým okem spatřit nelze
Jak uvádějí astronomové, vystopovat tohoto „vlka“ na obloze je možné jen díky kontrastu s jasným pozadím. Příslušný snímek ukazuje v detailech, jak Temný vlk vyniká před zářivými oblaky, ve kterých se rodí hvězdy. Barevná oblaka jsou tvořena zejména plynným vodíkem a září načervenalými tóny, které vybuzuje intenzivní UV záření nově se rodících hvězd v jejich nitru.
Některé temné mlhoviny, jako je třeba mlhovina Uhelný pytel (Caldwell 99), lze spatřit pouhým okem, avšak Temný vlk nikoli. Jeho snímek byl vytvořen pomocí dat z přehlídkového dalekohledu VST, který vlastní Národní astrofyzikální ústav v Itálii a je umístěn na observatoři Paranal, tj. pozorovacím stanovišti ESO v Chile.
Zařízení VST zkoumá kosmický prostor ve viditelném světle.
Tma v případě temných mlhovin každopádně podle vědců neznamená prázdnotu – temné mlhoviny jsou chladná mračna kosmického prachu, která jsou tak hustá, že zastiňují světlo hvězd a dalších objektů za nimi. Na rozdíl od jiných mlhovin nevyzařují viditelné světlo. Prachová zrnka v nich pohlcují viditelné světlo a propouštějí pouze záření delších vlnových délek, jako je např. infračervené světlo.
Astronomové daná oblaka zmrzlého prachu studují, protože se v nich právě často nacházejí nově vznikající hvězdy.