Článek
Nedávno dokončený teleskop je podle stanice CNN umístěn na Observatoři Haleakala poblíž vrcholu stejnojmenného vulkánu na havajském ostrově Maui. Disponuje největším solárním zrcadlem o průměru 4,24 metru, provozuje jej americká National Solar Observatory (NSO) za peníze Národní vědecké nadace (NSF), nezávislé státní agentury USA.
Každý kousek „popcornu“ je jako Texas či Ukrajina
Sluneční dalekohled Daniela K. Inouyea, pojmenovaný právě podle bývalého amerického senátora za stát Havaj (zemřel roku 2012 ve věku 88 let), vytvořil obraz slunečního povrchu s největším rozlišením, jaké kdy bylo využito.
Solární teleskop Daniel K. Inouye na Havaji
Na jednom snímku (v prosinci získaném, minulý týden zveřejněném), pořízeném při 789 nanometrech, můžeme vidět vzorky turbulentního vroucího plynu, který pokrývá celé Slunce. To je od nás 149 600 000 kilometrů daleko.
Snímek s finálním útvarem struktur podobných buňkám samozřejmě neukazuje až takové „mikrodetaily“, jako u mnohem bližších objektů.
Nejdetailnější pohled na sluneční povrch
Velikost každé z pomyslných buněk či „kousků popcornu“ odpovídá podle agentury Reuters velikosti státu Texas, který má rozlohu 695 662 km². Pro lepší představu, jednotlivé dílky na záběrech tedy mají velikost zhruba něco mezi Ukrajinou a Tureckem.
Spolupráce se sondami kvůli pochopení počasí v kosmu
Ukazatelé magnetických polí jsou také viditelné s novou jasností. „Tento dalekohled zlepší naše porozumění tomu, co řídí vesmírné počasí, a nakonec pomůže lépe předpovídat sluneční bouře,“ konstatovala ředitelka NSF France Córdovová.
I proto bude pozemní dalekohled spolupracovat se sondou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Parker Solar Probe, která již obíhá kolem Slunce, a chystanou zejména evropskou sondou Solar Orbiter od Evropské kosmické agentury (ESA), na které se podílejí i Češi.
Sonda překonala rekord a přiblížila se ke Slunci nejvíce v historii
Cílem těchto družic je pomoci vědcům dozvědět se více o naší hvězdě a lépe porozumět tomu, jak předpovídat vesmírné počasí a jak toto počasí v kosmu může ovlivňovat dění na Zemi. Magnetické erupce na Slunci totiž mohou narušit satelity, deaktivovat GPS, ovlivnit leteckou dopravu, snížit výkon sítí nebo způsobit výpadky proudu.
Testování rozvinutí solárních panelů sondy Solar Orbiter
Solar Orbiter měla být vyslána ke Slunci 6. února, ale jak Novinky informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kvůli nepřízni počasí došlo ke zpoždění v transportu kosmické lodě na odpalovací komplex na Floridě, tudíž byl start rakety ze Spojených států s evropskou sondou na palubě, která pak sama poputuje ke Slunci, posunut na 10. února v 5:03 SEČ.
Sonda Solar Orbiter poletí zkoumat Slunce 6. února. Podílí se na ní i ČR
Sondu, která bude obíhat a zblízka zkoumat Slunce, vynese v pondělí raketa Atlas V z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral. Bude zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Bádání se zaměří i na sluneční plazma, na heliosféru a na solární erupce. Aparát má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.
Čeští vědci přispěli k porozumění slunečním erupcím. Ty ovlivňují i přístroje na Zemi
České firmy a vědecké ústavy se účastnily přípravy pěti zařízení pro sondu, například koronografu Metis, což je teleskop pro pozorování celé sluneční koróny (jasně zářícího okolí a svrchní části solární atmosféry), a to ve viditelném světle i v UV části spektra. Zhruba dva roky po startu by se sonda měla dostat na dráhu, ze které bude moci provádět měření.
