Článek
Blízká trpasličí galaxie známá jako Malý Magellanův oblak je podle ESO nápadným objektem jižní oblohy i při pozorování pouhým okem. Běžné dalekohledy pracující s viditelným světlem ale neumožňují nahlédnout do jejího nitra.
Dalekohled VISTA byl však navržen pro pozorování v infračerveném záření. Umožňuje tak astronomům spatřit nesčetné množství hvězd této galaxie v dosud nevídaných detailech. Výsledkem provedených pozorování je unikátní záběr na videu – největší infračervený snímek Malého Magellanova oblaku zaplněný milióny hvězd.
Z galaxie je laboratoř
Malý Magellanův oblak je trpasličí galaxie, drobnější dvojče Velkého Magellanova oblaku. Obě patří k nejbližším sousedům naší Galaxie. Tato menší je asi 200 tisíc světelných let od nás, tedy zhruba 12krát blíže než nejbližší velká galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. Oba „oblaky“ mají nepravidelný tvar, a to kvůli dlouhodobé interakci s naší i se sebou navzájem.
„Jejich relativní blízkost z nich dělá ideální laboratoře umožňující zkoumat vznik a vývoj hvězd. Je sice známo, že průběh a rozložení těchto procesů v trpasličích galaxiích je velmi komplikovaný, ale největší překážkou, která brání dalšímu výzkumu, je mezihvězdný prach,“ vysvětluje ESO ve své zprávě.
Obrovské oblaky jemných prachových částic rozptylují a absorbují část záření, obzvláště viditelné světlo. To limituje množství informací, které je možné získat dalekohledy pracujícími v tomto pásmu elektromagnetických vln.
Malý Magellanův oblak je prachem doslova naplněn. Infračervené záření nicméně prochází prostředím mnohem snadněji než viditelné světlo, takže pozorováním stejného objektu na vlnových délkách v infračerveném pásmu je možné odhalit i nové hvězdy, rodící se hluboko v prachu a plynu.
Teleskop VISTA byl navržen právě k tomuto účelu. Astronomové se díky němu zaměřují jednak na zkoumání historie hvězdného vývoje v Malém i Velkém Magellanově oblaku, ale také na mapování jejich prostorové struktury.
Mladé hvězdy
Astronomové v čele se Stefanem Rubelem z italské Univerzity v Padově již odhalili, že většina hvězd v Malém Magellanově oblaku vznikla mnohem později než hvězdy ve větších sousedních galaxiích.
To je však prý teprve začátek. Podle observatoře se mají potupně vynořovat zpod prachového závoje další neznámé skutečnosti o naší nejbližší galaxii.
Jak připomíná agentura Reuters, ESO sdružuje 16 zemí: Belgii, Brazílii, ČR, Dánsko, Finsko, Francii, Itálii, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velkou Británii a hostící stát Chile. Na stavbě úplně největšího radioteleskopu ELT se zde podílejí i Češi. [celá zpráva]
Právě Chile je využívanou oblastí pro studium vesmíru. Kupříkladu radioteleskop ALMA, který Evropská jižní observatoř spoluprovozuje, relativně nedávno zachytil množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, navíc v době jejího vzniku. [celá zpráva]