Článek
„Zkoumali jsme místa, na nichž se D1 rozšíří ze čtyř pruhů na šest. Odkryli jsme desítky hrobů. Hroby měly neobvykle mnoho cenných milodarů. Objevili jsme meče, hroty kopí, zlaté ozdoby, jantarové šperky a bronzové opasky, které si mohla dovolit jen společenská smetánka,“ řekl Právu vedoucí výzkumu Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP).
Nejstarší tužka střední Evropy
Raritou mezi nálezy je zdobený stylus, zjednodušeně řečeno písátko s kovovým hrotem. Jde zřejmě o nejstarší psací potřebu objevenou ve střední Evropě.
Uchváceni jsou vědci z železného meče, z něhož se zachovaly i řemínky a bronzové nýty z pochvy. Objevili také bronzové zrcátko, v dětském hrobě zlaté náušnice a hned několik honosných opasků.
Archeologové prozkoumali poklad z Bánova. Rituální místo patřilo pravěké velmožce
Záchranný výzkum u dálnice, doslova jen pár metrů od projíždějících aut, trval měsíce. Archeologové nález po celou dobu tajili – v první řadě z obavy před zloději, ale také kvůli zvědavým motoristům, kteří by mohli na rušné D1 přibržďovat a působit dopravní nehody.
Desítky hrobů přímo pod dálnicí
Dálnice desítky hrobů pomyslně zakonzervovala. Když se v 70. letech minulého století stavěla, nikdo se před položením asfaltu s archeologickým průzkumem moc nepáral. Teprve v roce 1987 se našel v tomto úseku nedaleko dálnic při stavbě plynovodu první honosný hrob z halštatského údobí, což je nejstarší doba železná, kdy Moravu osídlují Kelti.
Byl to jen první náznak. Nyní se ukázalo, že pod Brnem, a to mezi výpadovkami na Vídeň a Bratislavu, je podle hrubých odhadů přes 200 hrobů. Odkryty jsou – po bocích D1 – necelé dvě třetiny z nich.
Některé jsou žárové, kdy jsou v keramických nádobách zpopelněné ostatky mrtvých, jiné ale měly podobu hrobek vybudovaných v podzemí z kmenů stromů.
Archeologové odhalili původ mosazných předmětů nalezených na území Čech
„Nález halštatského pohřebiště je naprostým unikátem. Že bude bohatých nálezů ve špičkové kvalitě tolik, to nikdo nečekal,“ řekl Právu archeolog Martin Golec z olomoucké Univerzity Palackého, který se věnuje Keltům.
Podle něj potomci pohřbených využívali jako své centrum pro své duchovní obřady tajemnou jeskyni Býčí skálu v Moravském krasu.