Hlavní obsah

Čtyřleté a tříleté děti nebudou mít na školku nárok, ale pouze přednost

Praha

Děti zřejmě nezískají nárok na místo ve školce, jak se původně plánovalo. Návrh školského zákona totiž zaručuje čtyřletým a později i tříletým jen to, že je předškolní zařízení přijme přednostně, dokud bude mít místo. Úpravu kritizuje společnost Gender Studies i někteří experti. Podle nich je zajištění předškolní péče podmínkou pro sladění práce a rodiny, stejně tak pro zvýšení zaměstnanosti matek. Předloha je nyní ve Sněmovně, ve čtvrtek ji má projednávat školský výbor.

Foto: Archiv, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Bohužel místo o nároku se v novele mluví pouze o přednostním umístění čtyřletých a následně i tříletých dětí do naplnění kapacity školek. Matky vracející se po rodičovské na trh práce tak zůstanou ve stejné nejistotě, jako tomu je doposud,” uvedla společnost Gender Studies.

Socioložka ze sociologického ústavu Akademie věd ČR a členka odborné komise pro rodinu ministerstva práce Hana Hašková označila navrhované ustanovení za „zbytečně promarněnou šanci”.

Vláda návrh zákona schválila v září, Sněmovna ho začala projednávat v říjnu. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) tehdy řekla, že zákon od roku 2017 „zakotvuje nárok na předškolní vzdělávání” čtyřletých a od roku 2018 i tříletých dětí.

Bude záležet na štěstí

Dodala, že do konce letoška stát plánuje investovat do školek miliardu a počítá s dalšími miliardami z fondů EU. Opoziční ODS se obává toho, že obce a města by musely kapacitu zajistit, peníze ale nedostanou. O nároku na místo ve školce se jako o nástroji na podporu rovných šancí po nástupu do funkce zmínil i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Podle Aleny Červenkové z Gender Studies ale podle navrhovaného znění bude dál záležet na štěstí, jestli rodiče ve školce najdou pro svého potomka volné místo. Dostatek školek je podle odborníků přitom podmínkou ke sladění zaměstnání a péče o děti i odstranění nerovného přístupu k ženám na trhu práce.

Matky s malými dětmi totiž hledají místo většinou obtížně. Mnohé proto raději zůstávají déle na rodičovské, uvedla šéfka Gender Studies Helena Skálová. Česko má jednu z nejdelších rodičovských, kvůli delší pauze mívají pak ženy i nižší výdělky.

Podle Haškové pro stanovení nároku na školku je hned několik důvodů. Zajištění péče o děti by mohlo podpořit porodnost. Pobyt ve školce pak usnadňuje podle výzkumů vzdělávání ve škole. Pracující rodiče navíc platí státu daně a odvody.

„Již nyní tvoří ženy většinu všech absolvujících vysoké školy. Bez možnosti zajistit péči o děti však investice do jejich potenciálu zůstává nevyužita,” uvedla společnost Gender Studies.

Nadkapacita míst

Česko zažilo před pár lety takzvaný baby boom. Nejvíc dětí se narodilo v roce 2008, a to zhruba 119 600. Poté počet klesal. V roce 2013 přišlo na svět 106 800 dětí, v roce 2014 pak zas asi o 3000 víc. Loni od ledna do září to bylo 86 300 dětí, tedy zhruba jako předloni.

Počty se ale ani zdaleka neblíží těm předlistopadovým. Koncem 60. let či v 80. letech se rodilo kolem 140 000 dětí ročně, v roce 1974 přišlo na svět dokonce přes 194 000 chlapců a děvčat. Ve druhé polovině 90. let a v prvních letech tisíciletí se počet propadl k 90 000, v roce 1999 byl dokonce pod touto hranicí. Kvůli úbytku dětí se mnohé školky uzavřely.

V minulých letech tak kapacita nestačila. Babyboomová vlna se teď ale už přelévá do škol. Valachová řekla, že Česko má už nyní „celkově nadkapacitu” míst ve školkách – vidět to je hlavně v Praze, Brně a několika dalších městech.

„V roce 2017 bude kapacita přebývat o 76 000 míst,” upřesnila již dříve ministryně. Potíže ve větších městech ale zřejmě zůstanou.

Související články

Výběr článků

Načítám