Čtyři procenta učitelů zažila šikanu od kolegů či vedení, tvrdí institut

Institut o výsledcích svého šetření informoval v pondělní tiskové zprávě. Vědci se zabývali primárně vyčerpáním kantorů.

„To je úzce spojené nejen s problematickým chováním žáků, což se opakovaně ukazuje v řadě výzkumů, ale i s šikanou ze strany kolegů, což je důležité nové zjištění. Role šikany na pracovišti v tomto ohledu není dosud zcela prozkoumaná. Naše výsledky ukázaly, že ačkoli jen relativně malá část (3,8 procenta) učitelů uvádí, že se někdy stali terčem šikany ze strany kolegů či nadřízených, tato část učitelů je ohrožena závažnými obtížemi včetně vyčerpání,“ řekla Lenka Kollerová z Národního institutu SYRI a z Psychologického ústavu Akademie věd.

Výzkum, kterého se účastnilo 740 učitelů druhých stupňů základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, ukázal, že k nižšímu vyčerpání učitelů přispívá podpora ze strany nadřízených. Podporu vedení definovali vědci jako možnost obrátit se na vedení v případě nápadů i problémů. Zaměstnanci by měli mít pocit, že se s nadřízenými dobře spolupracuje.

„Také větší zapojení zkušenějších učitelů do podpory začínajících kolegů by mohlo přinést pozitivní výsledky, protože v souladu s jinými studiemi prováděnými v ČR byli méně vyčerpaní zkušenější učitelé,“ řekla Kollerová.

Vyčerpání psychických a fyzických sil patří ke klíčovým aspektům profesního vyhoření, které ohrožuje psychickou pohodu i pracovní zdraví učitelů.

Je také jedním z důvodů, proč část kantorů své povolání opouští. Tento stav se pojí nejen s faktory, jako je chování žáků, ale i se školním prostředím.

Odborníci nyní mapují, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv.

„Budeme schopni propojit údaje o pracovním zdraví učitelů a učitelek s kvalitou jejich pracovních podmínek, ale i se styly výuky, s kvalitou výuky a dalšími daty, která se týkají přímo konkrétních škol,“ říká Kateřina Zábrodská ze SYRI.

Vyhoření je zejména projev dlouhodobého stresu. Zahrnuje několik stavů, nejnápadnější je podle vědců takzvané emoční vyčerpání, kdy učitel nebo učitelka cítí, že nemají dost energie se své práci věnovat.