Hlavní obsah

Čtvrtinu dětí z chudších rodin při distanční výuce doma nikdo neučil, zjistil průzkum

Praha

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Foto: Envato elements

Ilustrační foto

Článek

Průzkumy k distanční výuce experti ve středu představili na konferenci jménem Covid-19 v paměti české společnosti, což je i název příslušného projektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Průzkumu se zúčastnilo 2755 žáků základních a středních škol v Česku ve věku od 11 do 19 let. Uskutečnil se v třetí vlně distanční výuky, která byla v první polovině roku 2021.

Učitelky měly strach, že už nebudou potřebné, když odpovědnost za vzdělávání převzali rodiče.
Lenka Krátká, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Pandemie podle zjištění expertů proměnila vztah mezi školou a rodinou. Podle Lenky Krátké z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se učitelé snažili být vůči rodičům empatičtí, ale obávali se zároveň ztráty své role.

„Učitelky měly strach, že už nebudou potřebné, když odpovědnost za vzdělávání převzali rodiče,“ uvedla Krátká.

Známky se mají zrušit i pro druhé třídy

Domácí

Slabiny vzdělávacího systému

Odborníci se shodují, že restriktivní opatření proti šíření covidu-19 odkryla slabiny vzdělávacího systému. Omezení v době pandemie, jako především distanční výuka, prohloubila nerovnosti mezi žáky a kladla velké nároky na rodiče.

Zatímco rodiče s vyšším vzděláním se s tímto problémem vyrovnávali lépe, méně vzdělaní rodiče se cítili méně způsobilí k učení svých dětí a jejich pomoc se omezovala především na kontrolu plnění školních povinností.

Šafr uvedl, že přenesená zodpovědnost za vzdělávání na rodiny, takzvaná rodičovská responzibilizace, v době výuky na dálku ukázala, že výsledky dětí jsou v Česku úzce spjaty s možnostmi a podporou, kterou jim může poskytnout rodina.

Nedostatečnou připravenost prvňáků na školu pozoruje 80 procent učitelů, upozorňuje inspekce

Věda a školy

Psychické zdraví studentů VŠ

Na vysokých školách pandemie podle expertů ovlivnila zejména psychické zdraví studentů. Výzkum Jana Klusáčka a Michaely Prokeš ze Sociologického ústavu AV ČR ukázal, že ti, kteří v době opatření proti šíření koronaviru přišli o práci, vykazovali vyšší míru deprese než studenti pracující na částečný či plný úvazek.

„Práce studentům pomáhá získat nejen finance, ale i strukturovanější denní režim, což prospívá jejich psychice,“ vysvětlil Klusáček.

Kombinace náročného studia a práce zase vedla u některých studentů k horším výsledkům duševního zdraví. Studenti, kteří trávili nadměrné množství času studiem na dálku, vykazovali častější příznaky depresí.

Na známkách z matematiky opravdu záleží; pětky z ní vedou u dětí k depresím a smutku

Věda a školy

Učitelé to mají s rodiči složitější než s dětmi. Vztahy se dlouhodobě zhoršují

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám